4°C
Lékaři upozorňují, že většina poruch ve výživě, jako je bulimie nebo anorexie, vzniká už v dětství, především kvůli poměrům v rodině. Často jsou příčinou neshody rodičů nebo matka, která drží dietu a nutí k tomu i dceru. U Isabelle propukla anorexie už ve třinácti letech. Jednoznačně se o ni zasloužila její matka.
„Trpěla depresemi a měla velkou fobii, že jednou vyrostu, spoustu času trávila tím, že kontrolovala mou výšku,“ vyprávěla Isabelle pro televizní stanice. Její dětství bylo krušné i proto, že ji matka skoro nepouštěla z domu, protože byla přesvědčena, že na čerstvém vzduchu lidé rostou rychleji! Isabelle nechodila do školy a učila se doma. Samozřejmě tak byla izolovaná i od svých vrstevníků, což pro ni přinášelo další traumata.
Přesvědčil ji kanystr
Absurdní situaci nebyl schopen řešit ani Isabellin otec, který se doma moc nezdržoval a jako obchodník byl stále na cestách. Jednoho dne holčička pozorovala svou matku, jak bojuje s váhou třicetikilového kanystru. „Pomyslela jsem si tehdy, že mám o pět kilo víc než ten kanystr a že tedy jsem pro svou matku velkou zátěží. Začala jsem přemýšlet o tom, jak zastavit růst a zhubnout…“ popisovala spouštěcí moment své poruchy Isabelle. Skutečně se jí v příštích letech »podařilo« shodit váhu až na 26 kilogramů. Za celý den snědla jen dva čtverečky čokolády a pět cornflaků.
Varující kóma
Když jí bylo 25 let, došlo to tak daleko, že Isabelle upadla do kómatu a teprve po tomto šoku pochopila, že ji anorexie ohrožuje na životě. Přijala pomoc lékařů a sama se snažila s chorobou bojovat. Bohužel se jí až do smrti podařilo přibrat jen pár kilo (na 31 kg při výšce 164 centimetrů!). Isabelle se také snažila varovat dívky, které nepřirozeně hubnou, aby nešly v jejích stopách.
Slavný billboard, na němž se ukázala nahá, vzbudil obrovské emoce. Někteří lidé to ocenili, ale jiní odsuzovali kampaň jako příliš odpudivou. Sama Isabelle ujišťovala veřejnost, že se chce uzdravit. „Lidé nemají ponětí, jaká je anorexie. Myslí si, že prostě jen přestaneme jíst. Ale vy se přece nerozhodnete jednoho dne skončit s jídlem. Tak to není. Je to velmi těžké, je to utrpení hluboko v každé z nás,“ vysvětlovala, proč její uzdravení pokračuje velmi pomalu.
Plány na dítě už nevyšly
Isabelle si také dělala plány do budoucnosti. Především chtěla mít rodinu. „Doufám, že toho budu schopna. Doktor říká, že je to možné. Jenže pořád ještě nemenstruuji, moje tělo je příliš slabé,“ řekla před časem. Měla ale také strach ze sexu, protože si připadala příliš křehká na to, aby si užívala fyzický vztah s normálním mužem.
Smutné je, že do posledních chvil doufala, že ji anorexie nezabije. „Věřím, že se život může zlepšit, když bojujete a věříte…“ byla její slova, která bohužel už nenašla naplnění. Její křehké tělo podlehlo banálnímu zápalu plic v japonském Tokiu…
