Pondělí 23. prosince 2024
Svátek slaví Vlasta, zítra je Štědrý den / Adam a Eva
Zataženo, déšť 5°C

Martínka poslali domů z pohotovosti: Braňte se

Pokud si nejste jisti, že lékař na pohotovosti postupuje správně, vyhledejte jiného nebo jděte rovnou do nemocnice
3. března 2011 | 08:29

Případ smrti desetiletého Martínka z Jiren u Prahy otřásl veřejností. Přestože ho tatínek dvakrát přivezl na pohotovost s vysokými horečkami a zvracením, lékař je poslal domů. Třetí cestu na pohotovost Martínek nepřežil. Zemřel tátovi v náručí. Podle policie se při pitvě nalezl v chlapcově těle virus chřipky typu B. Lze podobným případům předejít? Co mohou rodiče pro své dítě na pohotovosti požadovat?

Martínkův případ je varující. Jenže jak se mají chovat rodiče nemocného dítěte, kterým na pohotovosti řeknou: „Vezměte si prášky a běžte domů“? Blesk přináší odpovědi na nejčastější otázky k dětským pohotovostem.

1. Mám na pohotovosti žádat testy na prasečí chřipku a jak dlouho trvají?
Tyto testy se na pohotovosti nedělají. Pokud je pohotovost v nemocnici, můžete testy žádat tam. Vyhodnocení po odběru krve trvá několik dnů podle toho, v jaké fázi onemocnění v době krevního testu je.

2. Existuje nějaký další test na chřipku a kolik stojí?
Lékař na pohotovosti může udělat vyšetření CRP. To dokáže s vysokou pravděpodobností potvrdit nebo vyloučit bakteriální infekci. Může se ale jednat nejen o chřipku, ale i o jiné virózy. Za tento test platí pojišťovna asi 120 Kč. Výhoda tohoto vyšetření je v rychlosti výsledku. Pokud na něm trváte, v soukromých zařízeních si ho můžete koupit.

3. Můžu po lékaři požadovat nějaké vyšetření – třeba rentgen nebo odběr krve?
Požadovat můžete, ale je na lékaři, jestli vyšetření bude považovat za potřebné a vyhoví vám.

4. Chci speciální vyšetření (rentgen, počítačovou tomografii) a lékař s tím nesouhlasí. Můžu si ho sám zaplatit?
Záleží na domluvě se zdravotnickým zařízením. Někde to možné není. Podle Svazu pacientů je možné si vyšetření koupit a pak jednat s pojišťovnou o proplacení, ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že tento postup není možný.

5. Mohu vyžadovat hospitalizaci?
Pokud vám to nedoporučí lékař na pohotovosti, obraťte se rovnou na dětské oddělení nemocnice. Doporučení z pohotovosti nepotřebujete.

6. Mohu si vyžádat názor jiného doktora, když se mi na úsudku pohotovosti něco nezdá?
Jděte přímo do nejbližší nemocnice a žádejte další vyšetření. Jestliže i nemocnice bude posílat dítě domů, má rodič právo nechat si zavolat službu konajícího statutárního zástupce nemocnice, to platí i v noci, a trvat třeba i na hospitalizaci dítěte. V krajním případě lze zavolat Policii ČR a řešit na místě neposkytnutí péče trestním oznámením.

7. Co máme dělat, když nejsme na pohotovosti spokojeni a jiný lékař poblíž není?
Máte právo požadovat tzv. druhý názor. Pokud tedy nesouhlasíte s postupem léčby, navštivte dalšího lékaře. Když není dosažitelný v daném místě, je nutné dojet do jiného zdravotnického zařízení.

8. Stalo se mi, že na dětské pohotovosti sloužil dětský chirurg. Mohu vyžadovat jiného doktora?
Ano, můžete. Ale musíte jinam. Někteří pediatrové se domnívají, že pohotovosti jsou zbytečné. Lidé, kteří tam musí sloužit, to považují za nutné zlo. A dokonce to nemusí být ani příslušní odborníci. Doktor na pohotovosti má za úkol zajistit dítě do doby, než si ho přebere ošetřující lékař.

9. Kde si mohu na lékaře z pohotovosti stěžovat?
Na pohotovost si můžete oficiálně stěžovat na odboru zdravotnictví krajských úřadů, na odboru zdravotní péče na ministerstvu zdravotnictví (u vojenských nemocnic na ministerstvu obrany) a na České lékařské komoře. Pokud dojde ke škodám na zdraví a potřebujete právní pomoc, obraťte se na Svaz pacientů. Konzultace s jejich právníky je zdarma, v případě zastupování se sjedná jako odměna procento z vysouzené částky.

10. V jakém případě už mám volat k dítěti rychlou záchrannou službu?
Pokud si nejste jistí, zavolejte záchranku a domluvte se s operátorkou. Ta vyhodnotí, zda dítě potřebuje rychlou lékařskou pomoc nebo ne. Záchranku okamžitě volejte, když jsou ohroženy životní funkce: obtížné dýchání, ztráta vědomí, dezorientace, nesnesitelné bolesti a křeče. A samozřejmě při úrazech. Nepodceňte také náhlou změnu chování (např. spavost), rychlý nástup příznaků nemoci (živé dítě najednou polehává, je skleslé) a nápadnou změnu koloritu kůže (skvrny, fleky).

Autor: Iva Dvořáková, Richard Veselý, Eva Fraňková