14°C
Na otázky odpovídá:
MUDr. Miloslav Šincl
ředitel a odborný garant NZZ
www.urologickaklinika.cz
V současné době existuje mnoho možností.
Nejdůležitější roli hraje velikost, umístění a také to, jaké jsou možnosti, aby drť či písek po rozdrcení mohli co nejsnáze opustit lidské tělo bez dalších nutných chirurgických výkonů. Nejčastěji u menších kaménků v ledvině používáme tzv. rázovou zvukovou vlnu. Díky možnostem přesného zaměření pomocí rentgenu a podle tvrdosti a chemického složení máme možnost rozdrtit kaménky na drobný písek, který pacient spontánně vymočí. Pokud je kámen v ledvině větší, používáme jinou metodu – vpichem zavedeme do ledviny přístroj s optikou a kamének můžeme rozdrtit jinak, např. kinetickým kladivem či moderněji laserem. Poté drobnou drť bud vypláchneme nebo vysajeme. Pokud se kámen nachází v močovodu (trubička spojující ledvinu a močový měchýř), můžeme přístrojem přes močový měchýř dojít až k němu, zachytit ho a vytáhnout či rozdrtit. V močovém měchýři kaménky rozbíjíme podobným způsobem, ale pro jejich větší velikost musíme někdy přistoupit k mechanickému rozdrcení chirurgickými kleštěmi. Drobnou drť rovněž vypláchneme nebo ji pacient spontánně vymočí.
