Lidový název kakostu smrdutého zní čapí nůsek, protože jeho plod skutečně připomíná zobák čápa. Typická jsou rovněž chlupatá lodyha a drobná, růžovo fialová kvítka. Daří se mu na vlhkých a stinných místech takřka po celém světě.

Jak ke jménu přišla
Traduje se, že tvůrce botanického názvosloví měl jakýsi spor se svým nadřízeným, profesorem Robertem. Na jeho "počest" tuto skromnou a houževnatou bylinku škodolibě označil přívlastkem Robertianum, což ale znamená smrdutý. "A taky smrdí jako ty, dědku plesnivý," měl si údajně ulevit zneuznaný botanik.

Čerstvá má přednost
Faktem zůstává, že bylina po rozemnutí v dlaních nepříjemně zapáchá a kvůli tomu se i doporučuje menší dávkování. Právě přelom května a června, a to kolem deváté hodiny ranní, je pro její sběr ideální. Mnohem lepší je pro léčebné účely používat čerstvě natrhanou, protože sušením dochází k výraznému úbytku účinných látek.

Povařit jen krátce
Při ledvinových potížích, zejména při výskytu krve v moči, tvorbě písku a kaménků, je osvědčený nálev. Kvetoucí nať, zbavenou suchých či zhnědlých lístků, i s očištěným kořenem najemno nasekáte, 1 lžičku nasypete do 250 ml vody a povaříte 2 až 3 minuty. Popíjíte po doušcích 1 až 2 šálky denně.

Kakost smrdutý

Autor: archiv

Noční zábal
Průvodním jevem ledvinové nedostatečnosti bývají otoky dolních končetin, kotníků, nebo se tvoří pod očima. Úlevu přináší kašovitý obklad – čerstvý kakost najemno rozemelete nebo rozmělníte bylinu, z níž jste připravili nálev, rozprostřete na plátýnko, přiložíte na postižené místo, zlehka převážete obvazem a necháte působit přes noc.

Bez záruky
Věhlasný středověký přírodovědec a alchymista Albertus Magnus doporučoval zvláštní postup léčby ledvin, která prý rovněž bystří zrak a zjasňuje sluch. Kvetoucí kakost se měl nasbírat ve skalních puklinách, svázat, vložit do lněného váčku a ten nosit na holém těle na hrudi. Když uschl, musel se hodit výhradně do tekoucí vody. Proceduru bylo zapotřebí třikrát za sebou zopakovat.

NÁŠ TIP

Medový balzám
Pokud je nelibé aroma nepřekonatelnou překážkou v užívání nálevu, nabízí se balzám, jenž je kompromisem mezi čajem, tinkturou a sirupem s tím, že si zachovává všechny přednosti byliny. Připravíte ho ze 70 g čerstvé kvetoucí natě, kterou zalijete 150 ml 40% alkoholu a důkladně protřepete. Po třech dnech vmícháte 200 g medu, opět protřepete a je hotovo. Čtyřikrát denně odeberete vždy 1 lžičku směsi, v cedníčku z nerezu ji propasírujete umělohmotnou lžičkou, sítko prolijete 125 ml převařené vody, vše zamícháte a vypijete.

INFORMAČNÍ ZDROJ: JIŘÍ JANČA, JOSEF A. ZENTRICH – HERBÁŘ LÉČIVÝCH ROSTLIN (NAKLADATELSTVÍ EMINENT – WWW. EMINENT.CZ)