Máte obavy z vyšetření žaludku či střev? Zbytečně! V motolské nemocnici mají totiž nové metody, které jsou pro pacienta mnohem šetrnější a umožňují mu během zákroku příjemnější komfort. Některé z nich jsou vhodné i pro děti. Vyšetření žaludku a střev patří mezi vyšetření, ke kterým se člověk musí dlouho ´přemlouvat´. "Je to proto, že lidé mají obavy ze sond, které se musí do těla zavádět. Přístupové cesty jsou dvě. Jedna je přes horní část trávicí trubice a do nynějška se prováděla výhradně ústy, druhá je přes konečník," vysvětluje docent Radan Keil z interní kliniky motolské nemocnice. Nyní jsou ale obě metody vylepšené. "Vyšetření žaludku provádíme sondou, kterou nezavádíme ústy, ale nosem. To odbourá obávaný dávivý reflex, kdy mají pacienti obavy z toho, že se pozvrací," vysvětluje docent. Druhým vylepšením je vyšetření tenkého střeva. To se provádí přes konečník nebo přes ústa. "Vylepšený princip je v tom, že sondu zavádíme pomocí dvou balonků, které sondu přidržují a zároveň umožňují její posun vpřed," dodává docent.

Konec polykání sond Gastroskopie, neboli vyšetření žaludku sondou se do nynějška provádělo tak, že lékař po částečném znecitlivění krku zavedl sondu do žaludku. "Mnohdy to býval doslova boj. Pacienti dávili a těžce vyšetření nesli i psychicky," vysvětluje Radan Keil. Nyní je možné vyšetřit žaludek a část tenkého střeva tak, že se sonda zavede nosem. Jde o metodu tzv. transnasální gastroskopie. "Tyto sondy jsou tenčí. Pacienta nenutí dávit a kromě toho může vyšetřovaný celou dobu komunikovat s lékařem. A to u vyřešení ústy není možné," vysvětluje Keil. Kdy se používá? * k vyšetření se přistupuje v případě potvrzení či vyloučení nemocí žaludku a jícnu například – při podezření na žaludeční vředy * při diagnostice nádorového onemocnění * při vyšetření zpětného toku tekutin z žaludku do jícnu (reflux)

Dva balonky do střev Princip dvoubalonkové endoskopie, jak se metoda nazývá, umožňuje detailní vyšetření trávicí trubice téměř v celé délce. Jde tak o jedinou metodu, která dokáže vyšetřit tenké střevo v celé délce. Princip metody si odborníci ´vypůjčili´ v přírodě. Jeho základem je totiž posun vpřed za pomoci předchozího se uchycení tak, jak to dělají například píďalky. "Sonda, která se do těla zavádí je ze dvou částí. Vlastní sondy a obalu, ve kterém se posouvá. Obě části na sobě mají balonky, které se nafouknutím dokážou zachytit na střevě. Postupuje se tak, že když je jeden balonek nafouklý, posune se druhá část. Tak je možné se v těle pohybovat. Zároveň je možné takto provádět i drobné úkony, jako je třeba odstranění polypů," vysvětluje gastroenteorolog. Jde o metodu, která je v zemi novinkou. Zařízení, které je k ní třeba totiž stojí dva miliony korun a každé vyšetření stojí dalších sedm tisíc. Kdy se používá? Metoda je vhodná u pacientů, kteří mají problémy v oblasti trávicího traktu, bez jasné příčiny. Používá se při krvácení, při Crohnově chorobě, při chronických průjmech, u těžko přístupných polypů atd.

Když pacient polkne kameru Metodou, která je pro pacienta asi nejpříjemnější je polknutí kapsle, ve které je zabudovaná žárovka a kamera. Jde o metodu, která není úplnou novinkou, ale i tak v zemi není moc pracovišť, která ji mohou užívat. Problém je totiž ve financích. Kapsle je na jedno použití a její cena je zhruba kolem dvaceti tisíc. A jak vyšetření probíhá? "Ráno pacient polkne kapsli, může ji lehce zapít vodou a odejde z nemocnice pryč. Má jen na boku připevněnou krabičku, která zaznamenává fotky, které si pak lékař přehraje," vysvětluje internista Jan Šťovíček. Nevýhodou kapsle je to, že nedokáže vyšetřit tlusté střevo. "To je na ni příliš široké," vysvětluje lékař. Kdy se používá? * při vyšetření krvácení v trávicí trubici * při podezření na celiakii (nesnášenlivost na lepek) * při Crohnově nemoci atd.