Se stoupajícím věkem úměrně klesají nejen šance na fyziologické těhotenství, ale i samotná schopnost počít dítě přirozenou cestou. A ve spojitosti s dlouhodobým užíváním hormonální antikoncepce se navíc často překryje i onen tikot „biologických hodin“.

Co se týká otázky schopnosti či neschopnosti počít dítě, antikoncepce sama o sobě rozhodně nezpůsobuje neplodnost. Může s sebou ale nést z hlediska časového horizontu v tomto ohledu určitá úskalí, jak říká odbornice. S čímž souvisí i to, že dokáže navodit falešný pocit, že všechno je v pořádku…

Zodpovědnost vs. oddalování

Zodpovědný přístup k plánování rodičovství si dnes mnozí pletou s jeho odsouváním „na později“. Plánování početí potomka by se proto nemělo zužovat jen na jeho oddálení. Faktem je, že hormonální antikoncepce je všeobecně považovaná za nejspolehlivější způsob ochrany před nechtěným otěhotněním, proto ji volí mnoho žen, které ještě „nechtějí být v tom.“. Jen v uplynulém roce ji v České republice užívala téměř každá druhá žena ve věku osmnácti až dvaceti čtyř let. O antikoncepci přitom častokrát žádají gynekology i matky pro svoje dcery, a to hned po příchodu první menstruace. „Antikoncepce má svoje benefity i rizika, o kterých by měla být každá pacientka poučená. Pokud jde o mladá děvčata, rozhodně je vhodné nechat vyvinout a stabilizovat hormonální systém. V případě brzkého nasazení, záhy po nástupu puberty, bývají v dospělosti častější poruchy cyklu,“ vysvětluje MUDr. Hana Višňová, vedoucí lékařka pražské kliniky asistované reprodukce IVF CUBE.

(Ne)mohu mít dítě? Aneb hra falešných pocitů

Další riziko, které přináší velmi brzké a následně dlouhodobé užívání antikoncepce, je falešný pocit pravidelnosti „menstruace“, která ale při hormonální regulaci cyklu není skutečná. Studie, které byly provedeny sice neprokázaly negativní vliv absence menstruace z důvodu užívání antikoncepce, a dokonce v některých případech, například při endometrióze, která je způsobena právě hormonální nerovnováhou, je tento jev dokonce žádoucí. Podle lékařky je také důležité brát na vědomí, že ženy užívající antikoncepci často už od patnácti let nemají možnost zjistit, zda je jejich cyklus skutečně pravidelný, a tudíž, zda jim nehrozí v budoucnu či v danou chvíli, kdy se rozhodnou pro otěhotnění, problémy s neplodností.

Ideální věk ženy pro početí se podle odborníků pohybuje okolo dvacátého až dvacátého pátého roku života. Ovšem statistiky vypovídají o tom, že průměrný věk českých prvorodiček překročil hranici třiceti let. To poukazuje na fakt, že mnoho žen rodičovství odsouvá a pokud užívají hormonální pilulky, tak ani mnohdy „neslyší“ vnitřní hlas volající, že už by bylo na čase. Podle lékařky může být sice antikoncepce komfortním a spolehlivým nástrojem plánování rodičovství, ale v žádném případě není prostředkem k zachování plodnosti, která po třicátém pátém roku života prudce klesá. Navíc během užívání antikoncepce nedochází k dozrávání ani uvolňování vajíček, které k tomu ještě každým rokem stárnou a jejich kvalita klesá, čímž klesá i šance na přirozené otěhotnění. Není se tedy čemu divit, že fenomén umělého oplodnění nabývá na „popularitě.“ „Roste i průměrný věk našich pacientek podstupujících léčbu s vlastními vajíčky. Ten byl vloni čtyřicet jedna a půl roku, což naznačuje, že situaci páry začínají řešit pozdě,“ konstatuje MUDr. Hana Višňová a dodává, že nelze přeceňovat ani mužskou plodnost.

Problémy s početím v číslech:

40 % případů je problém na straně ženy

40 % případů je problém na straně muže

20 % případů je problém kombinace faktorů u obou partnerů.

(Zdroj: IVF Cube)