Onemocnění kloubů zvané artróza je nebezpečné právě v tom, že začíná velmi nenápadně už kolem dvacátých narozenin. Ze začátku nic nepoznáte, komplikace se přidávají postupně a nakonec vám může pěkně opravdu nepříjemně zavařit. A čísla jsou vypovídající, v generaci padesátiletých má tyto problémy 80 procent lidí.

Ano, toto kloubní onemocnění postihuje sice především padesátníky a s přibývajícím věkem její výskyt stoupá, první artrotické změny však můžeme sledovat skutečně už kolem dvacátého roku života. Nejčastěji postihuje kolenní klouby, kyčle, ramena, páteř a drobné klouby na rukou. Projevuje se nespecifickou bolestí kloubů, zejména po zvýšené fyzické námaze. Bolest doprovází zhoršená hybnost kloubů a snížená kvalita života. Pacientům s artrózou se často nevyhnou endoprotéza a doživotní péče ortopeda.

Artróza – epidemie 21. století

Dnes se o artróze skutečně hovoří jako o civilizační chorobě 21. století. Počty pacientů neustále vzrůstají. Mohou za to životní styl, nadváha, přetěžování kloubů při sportu i genetické predispozice. Projevem artrózy je úbytek kloubní chrupavky a nárůst kostní tkáně. Bolest způsobují kloubní výrůstky a tření kostí o sebe. Zrychlený nástup artrózy mohou zapříčinit traumata, jako jsou zlomeniny, úrazy kloubů, poškození kloubní chrupavky i revmatické onemocnění. Ačkoliv medicína dokáže celkem přesně popsat příčiny a projevy artrotických stavů, nedokáže je kauzálně léčit.

Co tedy můžeme dělat?

Příznaky artrózy lze pouze zmírňovat a lze zpomalovat rozvoj onemocnění. Běžně jsou pacientům předepisovány léky proti bolesti, kolagenové injekce či nitrokloubní podání kyseliny hyaluronové či kortikoidů. Pomoct nám mohou rehabilitace i posilování svalstva v okolí postiženého kloubu. Doporučuje se lázeňská léčba s balneo procedurami. K chirurgické léčbě v podobě kloubní náhrady se přistupuje až v těžkých stadiích onemocnění, kdy selhává konzervativní léčba. Čekací lhůty na výměnu kloubu jsou dlouhé v řádu jednoho roku i několika let. Tím ale celý proces nekončí. Pokud se umělý kloub v těle dobře uchytí, jeho životnost je omezená. Je zde vysoká pravděpodobnost, že pacient podstoupí náhradu kloubu vícekrát.

Prevence je prostě základ!

Je důležité se zaměřit zejména na prevenci, která je tím úspěšnější, čím dříve a důsledněji k ní přistoupíme. Nejprve se samozřejmě snažme odstranit příčiny, které ke vzniku artrózy vedou, zejména obezitu a jednostrannou zátěž kloubů. Jednoduchým pravidlem je méně jídla a více pohybu.

Osvědčeným pomocníkem při prevenci jsou také výživové doplňky, s jejichž užíváním je třeba začít nejlépe ještě před vznikem problému. Vědecký výzkum potvrdil, že nejúčinnější látkou v boji s artrózou je glukosamin sulfát (GS). Jde o mikromolekulu, která na rozdíl od velké struktury jiných molekul, např. chondroitin sulfátu, projde po perorálním podání do kloubního prostoru bez štěpení stále plně funkční. Vstřebá se až 90 % účinné látky.

Tři babské rady, když už to bolí:

Pytlík s horkou rýží: Syrovou rýži dejte na pár minut do mikrovlnky, naplňte jí látkový pytlík nebo obyčejnou bavlněnou ponožku a přiložte na bolavý kloub.

Mražená zelenina: Nedělá vám dobře prohřátí kloubu? Pak přiložte jednoduchý studený obklad. Klidně z mražené zeleniny. Jen ji předtím vložte do látkového obalu (nebo ji obalte čistou utěrkou), ať nepoškodíte kůži.

Jídelníček bez cukru: Potraviny i nápoje plné cukru ničí v těle minerální látky včetně vápníku. Kloub pak rychleji řídne. A co je všem jasné? Cukr vám bohužel vedle slastného pocitu obstará i nechtěná kila navíc, která kloubům rozhodně neprospějí.

Tip navíc