Raději „štíhlé“, nebo „obézní“ bakterie?

Do nedávné doby jsme věřili, že obezita je výsledkem genetických faktorů a nezdravé životosprávy. Výzkumy týmu Jeffrey Gordana už ale prokázaly, že klíčovou roli při vzniku obezity mají střevní mikroorganismy. Vědci si vytipovali dvojčata, kdy jedno bylo štíhlé a druhé obézní. Obou odebrali střevní mikroflóru a přenesli ji do bezmikrobních myší. Myšky s mikroflórou ze štíhlého dvojčete zůstaly štíhlé, kdežto myšky s mikroflórou z obézního dvojčete ztloustly. I nadále však platí, že je to zejména naše strava, která ovlivňuje strukturu střevní mikrobioty a následně i to, jestli se nám ve střevě množí „štíhlé“ nebo „obézní“ bakterie.

Střevní mikrobiota ovládá i naši psychiku, náladu a má dokonce spojitost s celou řadou duševních onemocnění. Ovlivňuje produkci serotoninu, tzv. hormonu štěstí, nebo například kyseliny gama-aminomáselné, která se používá při léčbě depresí. Je popsána i spojitost střevní mikroflóry a autismu, depresí či alkoholismu. Moderní probiotika 20. a 21. století za sebou mají obrovský vývoj, můžeme hovořit o 4 generacích probiotik.

Autor:  Effectixcom

První generací jsou standardní zakysané produkty (zejména mléčné). Druhou generací jsou probiotika vyráběná průmyslově, ale bez jakékoliv další úpravy lisovaná do tablet nebo plněná do tobolek. Třetí generací jsou probiotika enkapsulovaná, jejichž stabilita je zvýšena povrchovou ochranou, která zvyšuje jejich odolnost při průchodu žaludkem. Nově se na trhu objevují patentovaná probiotika čtvrté generace - biofilmová probiotika. Tato probiotika jsou kultivována v obdobné struktuře, v jaké se nachází na střevní sliznici, tzn. ve formě biofilmu. Biofilmová probiotika přináší vyšší míru stability při pasáži trávicím traktem a tudíž vysoký účinek.

Ústa jsou první linií obrany

Přátelská mikroflóra nám nezačíná ve střevě, ale už v dutině ústní. Ústa jsou jednou velkou mikro-zoo, úzce spjaté s výskytem opakovaných zánětů středního ucha, vleklými anginami nebo chronickými záněty dásní. Mikroorganismy v našich ústech tvoří první linii obrany proti patogenům a důležitou část naší imunitní ochrany. Pokud je narušena rovnováha orálních bakterií například stresem, onemocněním nebo antibiotiky, může tento stav rychle vést k již zmíněným problémům. Nadužívání antibiotik a snaha vědců najít alternativu vedla k úvaze, že by mohla být účinná strategie využívající aplikaci přátelských probiotických bakterií na sliznice dutiny ústní a nosohltanu, kde by byly schopné potlačit nepřátelské bakterie.

Autor: Shutterstock

Problematikou ústních probiotik se intenzivně zabýval prof. Tagg na Novém Zélandu. V 80. letech 20. století začal odebírat stěry z ústní dutiny školních dětí, které vykazovaly neobvykle silnou imunitní obranu proti sezónním onemocněním. Analýzou jejich slin zjistil, že tyto děti mají v ústech vysoký obsah prospěšných přátelských bakterií (určité kmeny Streptococcus salivarius), které produkují tzv. bakteriociny. Pečlivě zvolený a otestovaný probiotický kmen S. salivarius K12 je ideálním kmenem pro použití jako probiotikum ústní dutiny a sliznic horních dýchacích cest, protože má přirozenou tendenci ji osídlit. Tato bakterie dokáže zaujmout strategické pozice v dutině ústní, nosohltanu a středouší a dokáže vytěsnit nežádoucí druhy.

Více informací najdete na stránkách FaveaPlus.

Přípravky doporučuje MUDr. Eva Pročková lékařka ORL.