Spousta lidí už od podzimu netrpělivě vyhlíží první sněhové vločky. Nemohou se dočkat, až vytáhnou zimní výstroj a pustí se z kopce dolů.Zima s sebou však nepřináší jen radovánky na sněhu, ale i nebezpečí vážných úrazů. A to nejen při zimních sportech!Někteří mladíci jezdí jako o život. A ono o život vlastně jde! K nejčastějším zimním zdravotním problémům patří úrazy páteře, které způsobuje pád na zledovatělém chodníku či svahu, autonehody, zimní sportování a pracovní úrazy. Náledí a ušlapaný sníh jsou největší nástrahy především prostarší lidi s omezeným pohybem. Zdánlivě banální pád v takových případech často končí zlomeninami obratlů, v nejhorších případech i smrtí. Nicméně ohroženi jsme všichni, a to včetně dětí. V zimních měsících je třeba dávat na sebe a své ratolesti větší pozor. Často si však nemusíte přivodit úraz sama, ale může ho způsobit i bezohlednost druhých. Funkce páteře Páteř je nosný pilíř lidského těla, skládá se z krční, hrudní a bederní části. Páteřním kanálem vede mícha a z ní vystupují nervové kořeny. Mícha předává vzruchy z mozku do ostatních částí těla a opačně. Zajišťuje pohyb veškerého kosterního svalstva, zprostředkovává vnější vjemy, jako jsou cit, bolest, teplo a dotyky. Ovládá svěrače, ovlivňuje funkci střevní peristaltiky a udržuje napětí cév v orgánech. Příčiny úrazů Poranění páteře vzniká nejčastěji při autonehodách. V zimních měsících přibývá kvůli zledovatělým a zasněženým silnicím dopravních nehod, a tudíž i vážných zranění. Nejčastějšími následky jsou poranění hlavy, krční páteře, hrudníku nebo hrudní páteře, bederní páteře, pánve a končetin. Jsou-li pasažéři z auta při havárii vymrštěni, mají pak lékaři často co do činění s páteřními nebo míšními úrazy. Lidé také často podceňují, jak důležitou ochrannou funkci mají v autě bezpečnostní pásy. Dokáží snížit riziko poranění hlavy, páteře, hrudníku i končetin o 50-83 % u řidiče i u spolujezdce a o 17-58 % u spolucestujících na zadních sedadlech. Děti si úrazy páteře nejčastěji přivodí náhlým vběhnutím do silnice, sáňkováním v blízkosti silnice, ale třeba i při lyžování. Proto by rodiče neměli zapomínat na správné vybavení včetně ochranné přilby. Při pádech nalyžích si sportovci nejčastěji poraní horní část bederní páteře. První pomoc * Pokud je podezření, že zraněný utrpěl i úraz páteře a je při vědomí, zeptejte se ho, zda ho bolí páteř, jestli cítí ruce a nohy a jestli s nimi může pohnout. * Zraněného by měli vyprošťovat alespoň 4 lidé. Nejlépe tak, že jeho hlavu bude jeden z nich držet mezi dlaněmi a ostatní budou zvedat tělo. Takto - aniž by se páteř prohýbala, lze přenést zraněného na místo, kde mu záchranáři poskytnou první pomoc. * K dalšímu přesunu zraněného je třeba tvrdé rovné lehátko, v přírodě si pochopitelně musíte vyrobit provizorní nosítka. Ale princip zůstává stejný, páteř se nesmí prohýbat. * Jestliže máte tu možnost, nasaďte zraněnému krční límec v případě podezření na zlomeninu krčního obratle. * Poranění páteře tvoří asi 3 % všech úrazů. * Čtvrtina úrazů páteře se týká krční oblasti, 75 % hrudní a bederní části. * Třetina úrazů se týká poranění míchy a nervových kořenů. * Každý rok přibývá na jeden milion obyvatel 20 až 40 lidí s poraněním míchy. * Ze dvou třetin postihuje poranění míchy muže ve věku 15 až 30 let. * Úrazy páteře jsou třetí nejčastější příčinou úmrtí (po nemocech oběhové soustavy a zhoubných nádorech). U lidí mladších 44 let dokonce nejčastější. * Úrazy páteře jsou také nejčastější příčinou úmrtnosti dětí. V České republice zemře ročně 150-300 dětí mladších 14 let (nejčastější příčinou jsou autonehody). Léčba Základní léčba úrazů páteře (pokud není poškozená mícha) zahrnuje klid na lůžku, podle možnosti speciální gymnastiku zádového svalstva a případně i nošení korzetu. Při částečné anestezii mohou lékaři provést u starých lidítrpících osteoporózou tzv. vertebroplastiku. Zlomený obratel při ní vyplní speciálním kostním cementem, aniž by byla nutná otevřená operace. Chirurgický zákrok provádějí lékaři u 20 až 30 % úrazů páteře bez míšního poranění atéměř u všech úrazů s poraněním míchy. Poranění míchy a následky: * Nad 4. krčním obratlem - ztráta hybnosti všech končetin, postižení bráničního nervu, člověk není schopen dýchat. Život mu zachrání to, když je mu do pěti minut poskytnuta první pomoc v podobě plicní ventilace, ovšem hybnost už nezachrání nic. * U 5. krčního obratle - poškozený deltový sval, člověk nedokáže zvednout ani ramena. * U 6. krčního obratle - člověk hýbe jen rameny, neohne ruku a ani jinak se nehýbe. * U 7. krčního obratle - postižený dokáže zvedat jen paže a ohýbat je v loktech. * Přechod krční a hrudní páteře - člověk neovládá triceps (sval na zadní straně paže nad loktem), nenatáhne paži v lokti. * Hrudní část páteře - ochrnutí na dolní část těla, pacient je odkázán na invalidní vozík. * U prvního bederního obratle (tam končí mícha) - ochrnutí dolních končetin a porušení funkce svěračů. * U druhého bederního obratle - částečné poškození svalstva nohou, člověk není schopen samostatné chůze ani nemůže stát. * Nižší bederní oblasti - hybnost nohou a svěračů je závislá na rozsahu zranění.