Přestože první zmínky o celiakii lze najít už ve starém Řecku, detailně popsána byla až koncem 19. století. Možná jste se už se slovem celiakie setkala, ale vůbec jste netušila, co si pod ním představit. Jde o nemoc, která citelně ovlivňuje život pacientů. Především přísnou dietou. Celiakie je onemocnění, které se projevuje nepřiměřenou reakcí organismu na lepek obsažený v některých obilovinách. Jde vlastně o poškození sliznice tenkého střeva, což může vést k těžké podvýživě, častým průjmům a vzniku osteoporózy. Případně znamená i zvýšené riziko výskytu zhoubných nádorů. Chybný názor V minulosti byla celiakie považována za onemocnění jen v dětském věku, dnes už je stále častěji diagnostikována také u dospělých. V dětství se projevuje průjmy, nafouklým bříškem, poruchou růstu a přibýváním na váze. V dospělosti patří k jejím typickým příznakům objemná a mastná stolice, hubnutí, bolesti břicha a podvýživa. "Takových nemocných však ubývá. Častěji se vyskytuje onemocnění s netypickou bolestí břicha, únavou nebo onemocnění zcela bez příznaků. Pak se celiakie může projevit až zdravotními komplikacemi, například perforací střeva,vznikem nádorového onemocnění či zlomeninou kostí při osteoporóze," říká lékař Pavel Kohout. Další příznaky Viditelným znakem tohoto onemocnění jsou svědivé puchýřky zejména na kolenou, loktech a ve vlasaté části hlavy. Nezabírají proti nim žádné masti, zbavíte se jich pouze s pomocí bezlepkové diety, což je prozatím jediná léčba této choroby. Žádné léky nepomohou, jen dieta, kterou je třeba dodržovat po celý život, protože celiakii v současnosti nelze vyléčit. Co zahrnuje vyšetření Nejčastěji postihuje pacienty s Downovým syndromem, nemalou roli v tom hraje i dědičnost. "Při podezření na toto onemocnění nebo v rámci screeningu se provádí vyšetření krve, zjišťují se charakteristické protilátky. Diagnózuceliakie nelze určit, pokud není proveden odběr vzorku tenkého střeva a není prokázáno poškození sliznice," zdůrazňuje lékař Pavel Kohout. Při dodržování bezlepkové diety se nepříznivé příznaky postupně zlepšují a obnovuje se sliznice tenkého střeva (u dětí do 3 měsíců od zahájení diety, u dospělých během 6 měsíců i později). Pokud však pacient přestane dietu dodržovat, sliznice tenkého střeva se opět poškozuje a bez jakýchkoliv příznaků mohou nastat vážné zdravotní komplikace. Bezlepková dieta Pacient musí být při bezlepkové dietě velmi důsledný, protože i malé množství lepku poškozuje střevní sliznici a způsobuje mu potíže. Bezlepková dieta znamená pro postiženého to, že musí ze svého jídelníčku vyloučit všechny potraviny, které obsahují lepek - tedy výrobky z ječmene, pšenice (včetně špaldy), žita a ovsa. Zcela zapovězena je tedy konzumace výrobků z mouky (chléb, pečivo, strouhanka, cukrářské výrobky, těstoviny, knedlíky), ale také obilných vloček, krup, krupice, kuskusu, otrub, rostlinného "masa" a dalších produktů zdravé výživy. Nahradit je mohou například brambory, rýže, kukuřice, pohanka, sója, luštěniny, amarant, proso a výrobky z nich. "Pacienti s celiakií mohou konzumovat bez jakéhokoliv omezení ovoce, zeleninu, vejce, maso a ryby, ovšem už to neplatí pro výrobky z nich," vypočítává Tamara Starnovská, místopředsedkyně Fóra zdravé výživy. Mléko snášejí pacienti na začátku léčby jen velmi těžko, a to kvůli poškození střevní sliznice. Když se obnoví, mohou pít mléko a jíst mléčné výrobky jen v omezené míře. Sledujte obaly výrobků U některých typů potravin je třeba sledovat složení uvedené na obalu, protože mohou být vyrobené z ingrediencí obsahujících lepek. Je nezbytné dávat velký pozor na uzeniny, konzervy, paštiky a výrobky z mletého masa, a to kvůli příměsi mouky či strouhanky. Pozornost vyžadují i polévky, omáčky (včetně sójových), kečup, majonéza, dresink, hořčice, masox, kypřicí prášek, pudink, cukrovinky a mléčné výrobky. Pacienti s celiakií musí zapomenout i na některé nápoje, jako je například pivo. Může být strava bez lepku pestrá? K tomu, aby v jídelníčku pacienta s celiakií byly zastoupeny všechny živiny, je třeba, aby se poradil s lékařem, případně s nutričním terapeutem (nynější označení pro dietní sestru). Ale větším problémem je to, že bezlepkovádieta přijde dosti draho, zdravotní pojišťovny na ni u nás pacientům nepřispívají, na rozdíl například od Slovenska či Itálie. "Dlouhodobá spolupráce nemocného s odborníkem umožní skloubit zásady bezlepkové diety se životním stylem pacienta. Ať už jde o dítě či dospělého, který díky tomu bude moci žít plnohodnotný život bez větších omezení," zdůrazňujeTamara Starnovská.