1. Rakovina střev

Pokud měl někdo z příbuzných nádorové onemocněné tlustého třeba nebo konečníku (v této nemoci mají Češi smutné světové prvenství), je u vás riziko choroby dvakrát až třikrát vyšší než u ostatních lidí. Jestliže měli tento typ rakoviny dokonce dva blízcí příbuzní, je vhodné provést genetické vyšetření.

Co dělat?
I když jste bez potíží, je dobré si po padesátém roce života nechat jednou za rok vyšetřit stolici na skryté krvácení. Jde o jednoduchý a bezbolestný test. Přesnější diagnostikou je tzv. koloskopie – ta se provádí zdarma od 55 let věku jednou za deset let.

2. Vysoký cholesterol

Podědit se dá i tento závažný problém – cholesterol ucpává cévy, kterými pak krev proudí čím dál nesnadněji. Často jí trpí už malé děti nebo mladiství, ale nevědí o tom, protože jim nikdo neudělal cílený krevní test. Přestože děti, které tzv. hypercholesterolemie postihla, nejsou nemocnější než ostatní, riziko, že dostanou infarkt už po třicítce, je u nich vysoké.

Co dělat?
V rodinách, kde se vyskytují onemocnění srdce a cév, mají rodiče právo žádat od dětského lékaře vyšetření krve a zjistit tak hladinu cholesterolu. Není dobré s diagnostikou otálet: čím dřív se případný problém zjistí, tím lépe a rychleji  se dá dát vše do normálu.

3. Nádory prsu

rakovina prsu

Autor: Profimedia.cz

Jestliže se ve vaší rodině tato choroba vyskytla, nemusíte hned panikařit. U žen s „nesprávnou“ mutací genů ale existuje vysoké riziko (až 85% oproti ostatním), že onemocní také. Stačí, když máte v rodině jedinou příbuznou (i vzdálenější – třeba tetu nebo sestřenici), která rakovinu prodělala, nebezpečí vzniku karcinomu se zdvojnásobuje

Co dělat?
Případnou nemoc příbuzné oznamte gynekologovi. Nechte se pravidelně vyšetřovat ultrazvukem, od 40 let by bylo vhodné na něj chodit jednou ročně. Pokud vaše matka nebo sestra onemocněla už v pětatřiceti nebo mladší, vy byste měla chodit na kontroly od dvaceti let!

4. Alergie

Dědí se i alergie, přesněji sklon k nim. Může jít o alergii s projevy na kůži, o alergické astma a podobně. Když už genetickou informaci o zděděné alergii nesete v sobě, může se projevit kdykoli v průběhu života, někdy i v poměrně pozdním věku.

Co dělat?
Když zjistíte, že někdo v rodině je alergik, poraďte se s alergologem a nechte si udělat testy. V případě těžší alergické reakce (třeba na včelí píchnutí), totiž hrozí i anafylaktický šok a smrt. Nechte tedy babičku nebo maminku vykládat historku o tom, že ji vezla záchranka do nemocnice po bodnutí hmyzem třeba stokrát. Alespoň víte, že by vám mohlo hrozit totéž a do přírody si budete brát antialergické léky.

5. Deprese

deprese

Autor: Profimedia.cz

I náchylnost k depresím je bohužel dědičná. První projevy, že se můžou objevit už u menších dětí, problémy rostou s věkem. Neléčené deprese jsou mimořádně závažným zdravotním problémem, který často končí úplnou devastací osobnosti nebo sebevraždou.

Co dělat?
Nepodceňujte onemocnění, které „není vidět a nebolí“. Když mát pocit dlouhodobého pocitu beznaděje, nechuti se radovat, pracovat, zkrátka „žít“, zajděte co nejdříve k psychologovi nebo psychiatrovi. Čím dříve začnete s terapií, tím větší je pravděpodobnost, že nemoc udržíte pod kontrolou nebo se jí zbavíte.