Ve Finsku či na Kypru na tuto nemoc umírá o polovinu lidí méně, říkají k tomu lékaři. Blesk na základě informací zdravotníků sestavil žebříček nemocí, jimž nejčastěji podléháme. Lékaři radí, jak jim předcházet!

1. Infarkt (6789 mrtvých)
Jen v Evropě na něj zemře každý šestý muž a každá sedmá žena. Častěji se objevuje se stoupajícím věkem, ale výjimkou nejsou ani dvacetiletí lidé. Onemocnění srdce a cév mají v Česku na svědomí téměř polovinu všech úmrtí.

Příznaky: Krutá svíravá bolest za hrudní kostí, která se šíří do krku, levého ramene a paže. Tato bolest trvá několik minut až hodin. Tyto potíže často provází také pocení, zvracení, bušení srdce, dušnost, celková slabost až kolaps.

Léčba: Jedna z metod léčby infarktu se nazývá angioplastika, což je dnes už velmi běžný zákrok. Tepnou v třísle lékař pacientovi zavede kanylu a pokud je céva zúžená, tak ji roztáhne malým balonkem, který se nafoukne a roztáhne ji. Do tohoto místa se pak následně zavede kovová výztuha (stent). Když u pacienta nedojde ke komplikaci, odchází z nemocnice po 7 až 10 dnech.

Infarkt se může za život několikrát opakovat. Buď se opět zúží nebo uzavře již jednou postižené místo, nebo se problém objeví někde jinde.
* Pokud se nepodařilo tepny zprůchodnit, sáhnou lékaři po chirurgickém řešení – by-passu (zúžený úsek se přemostí zdravou cévou).

Pacient by pak měl chodit na pravidelné kontroly, jíst vyváženou stravu a zvolit vhodný sport.

Prevence: Snížení nadváhy, správná životospráva, nekouřit, pohyb (3–4krát týdně 30–40 minut cvičení aerobiku, například běh, rychlá chůze, jízda na kole, plavání)

Koho ohrožuje: Lidi s vysokým krevním tlakem, cholesterolem a nadváhou, diabetiky, kuřáky, osoby vystavené stresu. Riziko stoupá s věkem a je vyšší také mezi muži, u jejichž předků se srdeční problémy rovněž vyskytly.

V číslech: V Evropě nejvíce umírají na infarkt Švédové, téměř o 40 procent více než u nás.

2. Mrtvice (4087 mrtvých)

Mozková příhoda neboli mrtvice je vlastně prasknutí nebo ucpání mozkové cévy. Výsledkem je poškození okolní mozkové tkáně, kterou naruší buď tlak krve proudící z prasklé cévy, nebo tkáň odumře kvůli nedostatku kyslíku a živin.

Česká republika je co do počtu  pacientů s cévní mozkovou příhodou na předním místě celosvětového žebříčku, a navíc se věk pacientů stále snižuje. Stoupá počet případů, kdy se s mrtvicí potýkají i třicátníci a čtyřicátníci.Určitě neplatí, že cévní mozková příhoda je nemocí důchodců.

Léčba: V první řadě jde o čas! Člověk postižený mrtvicí by se rozhodně měl nejpozději do 30 minut dostat do nějakého zdravotnického zařízení. Nejúčinnější pomoc totiž musí být poskytnuta do tří hodin od mrtvice. Pacienti jsou umístěni na jednotku intenzivní péče, kde jsou jim podávány léky na podpoření krevního oběhu mozkovou tkání a na snížení otoku mozku.

Prevence: Snížení nadváhy, zdravá životospráva, aktivní odpočinek, nekouřit
Koho ohrožuje: Podle rodinné dispozice, způsobu života, stravování. Větší riziko je u lidí s vysokým cholesterolem, nadváhou a u diabetiků.

V číslech: Asi třetina postižených se vrátí do běžného života téměř bez následků, třetina si odnese trvalé následky a třetina umírá.


3. Rakovina plic (5402 mrtvých)

Toto nádorové onemocnění postihuje tkáň průdušek a plic. Nádor má tendenci se šířit do celého těla. Moderní léčba na počáteční nádorové bujení zabírá, ovšem asi tři čtvrtiny pacientů přicházejí pozdě. Lidé většinou nad prvotními příznaky mávnou rukou a pak už je pozdě.

Příznaky: Zpočátku nemusí být žádné, někdy se objevuje dlouhodobý kašel, dušnost, nevýkonnost, únava. Vyskytuje se hlavně u dlouhodobých kuřáků, ale i u nekuřáků.

Léčba: Záleží na pokročilosti a typu nádoru a zdravotním stavu nemocného. Může být chirurgická, ozařováním, chemoterapií, biologická nebo kombinací všech uvedených možností.

Prevence: Nekouřit, nepobývat v zakouřeném prostředí, chodit na preventivní prohlídky.

Koho ohrožuje: Aktivní i pasivní kuřáky. Negativní vliv má extrémně znečištěné ovzduší, nevhodné složení potravy, prodělaná zánětlivá plicní onemocnění a rodinný výskyt rakoviny plic.

V číslech: U kuřáků je pravděpodobnost výskytu třikrát větší než u nekuřáků.

4. Rakovina tlustého střeva (2280 mrtvých)

Je druhým nejčastějším typem nádoru. V dnešní době dokážou odhalit lékaři tento typ nádoru v raných stádiích, která jsou dobře léčitelná a vyléčitelná.

Ale více než v polovině případů je zjištěna pozdě. Lékaři pak dokážou nemocným nově vyvinutými léky prodloužit život o jeden až dva roky. Od letošního roku může každý člověk starší pětapadesáti let na účet pojišťovny podstoupit vyšetření sondou, která nádor odhalí.

Příznaky: Nemusí být žádné, někdy střídavá zácpa a průjem,ve stolici krev nebo hlen.

Léčba: Chirurgicky, ozařováním, chemoterapií. V některých případech se používá i cílená (biologická) léčba.

Prevence: Strava s dostatkem vlákniny, preventivní prohlídky
Koho ohrožuje: Podle rodinné dispozice a způsobu stravování.

V číslech: Co se týče rakoviny tlustého střeva jsou na tom nejlépe v Irsku a na Kypru. Tyto země mají o polovinu nižší výskyt než je v Česku.

5. Rakovina prsu (1674 mrtvých)

Tento typ rakoviny je na prvním místě v úmrtí žen v Česku. Pokud je nádorové bujení odhaleno včas v raném stádiu, je léčitelné a vyléčitelné.

Ženy však zanedbávají prevenci. Na mamograf u nás chodí jen 51 procent pacientek. Naopak ve Švédsku je to celých 80 procent. Pozor, rakovina prsu se může vyskytnout i u mužů!

Příznaky: Bulka v prsu nebo jeho okolí, někdy hmatné uzliny v podpaží. Nádor může deformovat tvar prsu a měnit jeho ohraničení. Některé typy nádorů se kromě toho projevují i mléčným nebo krví zbarveným výtokem z bradavky.

Léčba: Chirurgická léčba spočívá v odstranění části tkáně s nádorem nebo celého prsu včetně lymfatických uzlin. Po operaci (někdy i před ní) se může ordinovat ozařování nebo chemoterapie.

Prevence: Pravidelné samovyšetření, preventivní gynekologické prohlídky, ženy od 40 let by měly jednou za 2 roky podstoupit mamografické vyšetření, u žen ve věku 29–39 let stačí každé tři roky.

Koho ohrožuje: Nebezpečí roste s věkem. U žen, jejichž matka, sestra nebo další příbuzné měly rakovinu prsu, je riziko vyšší. Zvláště, pokud nemoc u těchto rodinných příslušnic propukla i před 40. narozeninami. Pokud má žena nádor v jednom prsu, hrozí, že se objeví i ve druhém.

V číslech: Každý rok je diagnostikována milionům žen po celém světě, jen u nás se tuto smutnou zprávu dozví 6000 žen a téměř 2000 na ni zemře.

6. Zápal plic (2585 mrtvých)

Jedná se o zánětlivé onemocnění plic nejčastěji infekčního původu, nebo se může přidat jako komplikace k jinému onemocnění např. přechozené chřipce. I přes účinnou léčbu antibiotiky na něj umírá stále dost lidí, hlavně vyššího věku.

Příznaky: Kašel, bolest na hrudi, horečka a obtížné dýchání. Nemocní si také často stěžují na bolesti hlavy, kloubů a svalů, ztrátu chuti k jídlu, nutkání k zvracení, změny nálady a zvýšenou únavu.

Léčba: Zápal plic se většinou léčí antibiotiky, případně doplňujícími léky například na odkašlávání hlenu z dýchacích cest.

Prevence: Bakteriálnímu zápalu plic lze předejít včasným očkování proti chřipce, nebo alespoň její léčbou (klid na lůžku s dostatkem tekutin a vitaminů). Nepřecházet virózy a nachlazení!

Koho ohrožuje: Větší pravděpodobnost onemocnění je u kuřáků, lidí s oslabenou imunitou, tuberkulózou a u dlouhodobě ležících pacientů.

V číslech: Prvenství si mezi vyspělými státy drží Velká Británie, na každých100 tisíc obyvatel tu připadá téměř 52 úmrtí, v Česku je tento počet o polovinu nižší.


7. Cukrovka (1979 mrtvých)

V posledních desetiletích přibývají noví pacienti astronomickou rychlostí. Lékaři u nás ročně objeví cukrovku u 40 až 50 tisíc pacientů. Celkem je v Česku evidováno asi 750 tisíc diabetiků.

Příznaky: Nadměrná žízeň, časté močení, pocit únavy a slabosti, váhový úbytek, pomalé hojení oděrek a ran, opakující se infekce (afty, záněty močových cest), rozmazané vidění, pocity snížené citlivosti a brnění nohou a rukou, svědění kůže.

Léčba: Dieta a pohyb. Vyvážený jídelníček a snížení váhy u mnoha diabetiků vede k úplnému vyléčení. Vážnější případy musejí brát inzulin.

Prevence: Udržujte si hmotnost v normálu, sportujte, jezte vyváženou stravu. Pozor na různé pochutiny a nápoje, v kterých je velké množství cukru (limonády) nebo tuků (ořechy, buráky, brambůrky).

Koho ohrožuje: Zvýšené riziko cukrovky hrozí obézním, lidem, kteří se přejídají a nesportují a těm, kdo mají k diabetu rodinné dispozice.

V číslech: Nejvíce diabetiků v Evropě umírá v Rakousku, u nás je to o polovinu méně. Nejlépe jsou na tom ve Velké Británii a Irsku.

8. Plicní embolie (1875 mrtvých)

K plicní embolii může dojít po náročných chirurgických operacích, po zlomeninách dolních končetin nebo po dlouhém letu.

Příznaky: Dušnost, nemožnost popadnout dech, bolest na hrudníku, promodrání, kašel (někdy s příměsí krve), pocení, zrychlená srdeční frekvence, někdy i bezvědomí.

Léčba: Léčba začíná ihned po příjezdu sanitky, kdy lékaři napojí pacienta na kyslík. V nemocnici lékař buď může podávat léky, nebo přistoupit k chirurgickému zákroku.

Prevence: Člověk může ovlivnit jen některé rizikové faktory vzniku žilní trombózy a plicní embolie. Při rizikových situacích (po operacích, sádrové fixaci dolní končetiny atd.) je potřeba co nejdříve a nejvíce chodit.

Pokud to není možné, tak alespoň opakovaně během dne hýbat nohama. Nejúčinnější je pohyb v kotníku nahoru a dolů. V letadle při dlouhých zaoceánských letech dostatečně pijte, pravidelně se procházejte v uličce a při sezení pohybujte nohama v kotnících.

Rizikovým faktorem žilní trombózy je obezita.

Koho ohrožuje: Pacienty s delším pobytem na lůžku s nedostatečným pohybem nohou (způsobuje vznik sraženin v žilách), pacienty po operaci, po úrazech (především zlomeniny). Hrozí i u obézních lidí, těhotných žen a při kombinaci hormonální antikoncepce a kouření.

V číslech: V počtu mrtvých jsou Češi mezi vyspělými státy na prvním místě.