Týdenní mrazy nás naučily pořádně oblékat a teď se pro změnu potíme v plných autobusech. Virózu chytíte jedna dvě a psychika je narušená. Smog, který zahalil města, škodí nejen astmatikům. Při velkém zamoření ovzduší se totiž všichni ocitáme v podobném prostředí jako horníci při práci v dolech.

Tělo je uzpůsobeno vyrovnat se s rozdíly 5–6 stupňů. V mozku máme tzv. termoregulační systém, který funguje jako termostat. Udržuje naši tělesnou teplotu na stálé hodnotě 36,5 ˚C. Tento týden nás ale počasí potrápilo a venkovní teploty skákaly o více než 15 ˚C. Tomu se ovšem organismus obtížně přizpůsobuje. Navíc to, co některým vadí až při minus pětadvaceti nebo plus 30, vadí jiným už mnohem dříve. Na koho tedy výkyvy teplot nejvíc působí a proč?

Výkyvy teplot: Co to s námi dělá?

Autor: scom

Kojenci

Kojenci mají malý povrch těla, teplo tak rychleji uniká. Oblečte své dítě do stejného počtu vrstev, jako sebe. Bude-li zima vám, je i jemu. Bude-li horko vám, je i jemu. Pokud ovšem teploty klesnou pod -10 ˚C, zůstaňte raději doma. V prvních třech měsících života je i -5 ˚C hraniční hodnota.

Senioři

Všechny funkce mozku, kůže a svalů se ve stáří zpomalují, tedy i vyrovnávání teplotních rozdílů. Lidé se pohybují pomaleji, mají menší tukovou vrstvu pod kůží a prokrvení koncových částí těla – nohou a rukou – se s věkem zhoršuje.

Lidé s rozsáhlými nemocemi kůže

Lidé s vážnými poruchami kůže daleko rychleji reagují na náhlé změny teplot a hůř se jim přizpůsobují, především proto, že selhává základní mechanismus, který naši tělesnou teplotu vyrovnává – tedy pocení.

Lidé s poruchami tvorby hormonů

Mají svůj termostat nastavený jinak. Podprodukce nebo nadprodukce hormonů má za příčinu to, že je jim neustále zima nebo naopak teplo, a venkovní teploty to ještě prohlubují. Tělo neumí pružně reagovat. Tepová frekvence je vyšší než u zdravého člověka.

Lidé s nemocemi dýchacích cest

Smog je směsí mikročásteček, které se usazují na sliznici a dráždí ji. Člověk se následkem toho dusí. Trpí především astmatici a lidé s chronickým onemocnění plic.

Lidé s poruchami imunitního systému

Jsou mnohem náchylnější na viry v ovzduší, protože nemají přirozenou obranyschopnost, jakou má zdravý člověk. Jde například o pacienty s AIDS.

Kardiaci

Krev v cévách neproudí dostatečně kvalitně, aby tělo zahřála. Pružnost cév vázne, čímž se zvyšuje možnost cévní příhody – tedy mozkové nebo infarktu myokardu. Kardiaci navíc často užívají diuretika – léky, které odvodňují tělo, což může způsobit dehydrataci. Podobný problém mají i lidé s onemocněním ledvin.

Největší teplotní rozdíly:

HORSKÉ OBLASTI
Středa 27. 1.: -30 ˚C
Čtvrtek 28. 1.: -4 ˚C
Rozdíl: 26 ˚C

PRŮMĚR V ČR
Středa 27. 1.: -20 ˚C
Čtvrtek 28. 1.: -4 ˚C
Rozdíl: 16 ˚C

OSTRAVA
Čtvrtek 28. 1.: -10 ˚C
Pátek: 29. 1.: 0 ˚C
Rozdíl: 10 ˚C