Ty nahradili štěpy z dolní končetiny. Jak bude bez orgánů žít? „Aby byla operace úspěšná, nádor je potřeba odstranit radikálně,“ vysvětlil Blesku přednosta chirurgické kliniky vinohradské nemocnice Robert Gürlich, proč ženě vyoperovali tolik orgánů. Pacientku teď navíc čeká chemoterapie. Jak vlastně takový zásah do těla omezí její život?

Tím, že přišla o slinivku, která kromě inzulinu vyrábí i další hormony a trávicí enzymy, dostala cukrovku. Po zbytek života si tak bude muset píchat inzulin a při každém jídle polykat tabletky s enzymy, které budou rozkládat potravu.

I bez žaludku může matka dvou dívek žít! Lékaři jí totiž při operaci napojili jícen přímo na kličku tenkého střeva. Jak ale bude jíst? „Po operaci podáváme tekutou výživu sondou do střeva, pacient zpočátku dostává výživu i nitrožilně,“ vysvětlil Blesku jeden z lékařů vinohradské nemocnice.

„Postupně se pacient začne stravovat normálně ústy. Musí ale jíst v malých porcích dobře rozmělněnou potravu, která má řídkou konzistenci,“ dodal. Vitamin B12 a železo, které zpracovává žaludek, dostává pacient injekcí do žíly nebo do svalu. Slezina naštěstí pro dospělého člověka není životně důležitá. Její odebrání ale může oslabit imunitu. Ani žlučník nebude ženě chybět, není nezbytný k trávení, tomu pouze napomáhá.

Žena je ale i přes všechny útrapy statečná. „Moc mi pomohl manžel, který při mně stále stojí, bez něj bych to nezvládla,“ svěřila se Blesku pacientka.

Jak operace probíhala
Unikátní operaci žena podstoupila 10. listopadu. Zákrok trval více než deset hodin a střídaly se při něm tři týmy špičkových chirurgů. Při zákroku lékaři pacientce odoperovali nejen slinivku a okolní uzliny, ale i žaludek, slezinu, žlučník, část jaterní tepny a další žíly.

Zachrání život i dalším lidem?
Pokud se pacient s rakovinou slinivky nerozhodne pro radikální odstranění nádoru, zbývá mu asi rok života. Ti, co operaci podstoupí, mají výrazně vyšší šance! Podle lékařských studií díky této operaci přežívá 5 let přibližně 30 procent pacientů. Sama operace není žádnou novinkou. První podobné zákroky prováděli zahraniční lékaři v 60. letech 20. století. Protože je ale tato metoda velice riskantní, lidé o ni prý zatím moc nejeví zájem.