Deprese je jedna z nejčastějších chorob civilizovaného světa. „Je daní za pokrok, rychlost života a neustálý stres, ve kterém žijeme. Bojíme se o práci, nestíháme se stýkat s přáteli, trpíme nespavostí z přepracovanosti, jsme podráždění a často marodíme. Snadno se propadáme do stavů úzkosti, nervozity, neustálých neurčitých obav. Může samozřejmě jít o přechodný stav beznaděje, smutku, prostě jen blbé nálady. Ale až příliš často jde o skutečnou depresi. A tu je třeba léčit. Jinak nás může úplně zničit,“ varuje psycholožka ka Simona Králová.
Jsem neschopný pitomec
Lidé trpící depresí si svoji ztrátu výkonnosti a dobré nálady dávají sami za vinu. Označují se za neschopné a hloupé. „Když vám tohle o sobě začne říkat blízký člověk, okamžitě zbystřete, jde o typické příznaky počínající deprese. Čím dříve se začne léčit, tím rychleji zaberou moderní nenávykové léky – antidepresiva.
Nástup jejich účinku má různou dobu. U někoho zabírají zhruba do čtrnácti dní, u jiného až za tři nebo dokonce i čtyři měsíce, je to velmi individuální. Mezitím se dá krizová situace pochopitelně řešit tak, že k antidepresivům pacient dostane i jiné, rychle účinkující medikamenty. Třeba proti záchvatům paniky, neovladatelné nervozity i některým fyzickým příznakům (dušnost, bušení srdce atd.). U těchto rychlých léků ale hrozí návyk,“ doplňuje doktorka Králová.
Kamarádská výpomoc
Zrádnost skutečné deprese spočívá opravdu v tom, že ji člověk nemusí sám na sobě rozpoznat. Anebo její příznaky nepovažuje za chorobu, ale za lenost a vlastní selhání. Představa nemocného o vlastní chybě může být tak silná, že se dá jen velmi těžko přesvědčit o opaku.
Proto je tak důležitá pomoc přátel, učitelů, praktických lékařů, kteří zjistí, že jde o depresi, dřív než sám nemocný. Není vůbec jednoduché ho pak přesvědčit, že je zralý na lékaře. Ideální je laskavé a chápavé chování a trpělivé přesvědčování o tom, že dotyčný se opravdu chová jinak než normálně.
Pozor na vajíčka!
Náchylnost k depresím a úzkostem můžou vyvolávat i některé potraviny. Například ty, v nichž je příliš mnoho bílkovin (maso, mléčné výrobky, vejce), negativně totiž ovlivňují produkci hormonu štěstí – serotoninu. Naopak pomáhá strava s malým množstvím bílkovin, ve které je hlavně škrob (brambory rýže).
Skutečná deprese je, když...
Laici si velmi často pletou například typické podzimní chmury a špatnou náladu z nedostatku slunce se skutečnou depresí. Jak tedy poznáme, že máme skutečnou a nefalšovanou depku? Přečtěte si následující příznaky. Když máte aspoň dva z nich, tak rychle vyhledejte psychiatra:
- Člověku je psychicky opravdu hodně zle, a to po většinu dne, přičemž zlé pocity cítí každý den, a to po dobu aspoň dvou týdnů. Navíc k potížím nemusí mít žádný zjevný důvod.
- Typické je i to, že deprese obírá nemocné o radost z věcí, které ho předtím bavily – přestává se jim věnovat, nevyhledává kontakt s příbuznými, přáteli, postupně se od všeho izoluje – přitom je mu ale špatně i osamělému. Situace nemá vlastně bez léčby východisko, člověk už nemá dost vůle k ničemu a doktor je jediné řešení.
- Při depresi silně klesá energie k čemukoli, výkonnost je mizerná nebo žádná v práci, i doma v soukromí (od běžného úklidu až po starost o rodinu či osobní hygienu), na nule je taky zájem o sex a podobně.
Co pomáhá proti podzimnímu smutku:
- Byliny– třezalka, meduňka, kozlík lékařský
- Akupunktura– zkušený odborník může akupunkturou blokovat části mozku odpovědné za úzkost.
- Umělé světlo (používejte hodně svíček, žluté žárovky, světlé barvy, občas solárium).
- Čínská medicína - označuje depresi za deficit energetického systému těla. Někdy stačí vyhýbat se nadměrné únavě, umět odpočívat v klidu, třeba s dobrou knihou. Při velkém pocitu vyčerpání udělat přestávku a basta. Vždyť jde o naše zdraví.
Jak se léčí opravdová deprese
- Kvalitními moderními antidepresivy, která mají minimální vedlejší účinky, neničí organismus a nejsou návykové (jejich negativum je pomalejší nástup než u léků, které zaberou rychle, ale bývají návykové).
- Dlouhodobou psychoterapií, což znamená kromě léků (nebo i bez nich) pravidelné návštěvy u psychiatra nebo psychologa, zpočátku třeba třikrát týdně.
- Krajní řešení je hospitalizace na psychiatrii. Tam končí hlavně depresivní pacienti, kteří se pokusili o sebevraždu, nebo nemocní s diagnostikovanou těžkou depresí. V nemocnici je terapie kombinovaná: léky, psychoterapie a podobně.