Dříve bylo toto onemocnění známé jako „těhotenská toxikóza“. Omezuje průtok krve mezi matkou a placentou, což může vést k nedostatečnému zásobení plodu kyslíkem a živinami. V nejzávažnějších formách může způsobit i eklamptické záchvaty, které se projevují křečemi a třesem celého těla, krvácení do mozku, odloučení placenty nebo dokonce úmrtí plodu.
Jaké jsou příznaky?
Příznaky preeklampsie se mohou lišit od mírných až po závažné. U některých může onemocnění probíhat bez zjevných příznaků, které na sobě běžně nepozorujeme (například vysoký krevní tlak, přítomnost bílkoviny v moči). Mohou se ale objevit i bolesti hlavy, krvácení, poruchy vidění, bolest v podžebří nebo otoky obličeje a končetin.
Jak se diagnostikuje preeklampsie?
Z laboratorních vyšetření lze stanovit diagnózu a částečně i posoudit její závažnost. Screening na riziko preeklampsie a růstové restrikce plodu se provádí na specializovaném pracovišti v I. trimestru těhotenství a zahrnuje laboratorní testy, ultrazvukové vyšetření, anamnézu a hodnoty krevního tlaku. Laboratorní testy zahrnují stanovení koncentrace placentárního růstového faktoru, ultrazvukové vyšetření pak hodnotí průtok krve děložními tepnami. Při anamnéze pacientky se zjišťuje výška, váha, cukrovka, vysoký krevní tlak, autoimunitní onemocnění, kouření, preeklampsie v minulosti apod. Hodnoty krevního tlaku jsou také součástí vyhodnocení. Při pozitivním výsledku lze riziko onemocnění snížit nasazením kyseliny acetylsalicylové. Důležitý je také zdravý životní styl, kam mimo jiné řadíme vyváženou stravu, pravidelnou pohybovou aktivitu a omezení stresu.
Tento screening není hrazen z veřejného zdravotního pojištění, ale těhotné ženy na něho mohou čerpat příspěvek z fondu prevence VZP. Pojišťovna svým klientkám přispívá na těhotenství až 5 000 korun, z této částky mohou část využít například na zmiňované screeningové vyšetření, ale i na další nehrazená vyšetření a pomůcky.
Jak probíhá léčba?
Léčba preeklampsie závisí na závažnosti stavu a stádiu těhotenství. U mírnějších případů stačí pravidelné sledování krevního tlaku a stavu plodu. V závažnějších případech může být nutná hospitalizace. U nejkritičtějších forem je jedinou možností předčasné vyvolání porodu.
Přestože je těžká forma preeklampsie vzácná a pravděpodobnost eklamptických záchvatů velmi nízká, stále vyžaduje pečlivé sledování zdravotního stavu těhotné ženy. Většina případů preeklampsie se rozvíjí v pozdějších fázích těhotenství, a pokud se objeví riziko pro matku či plod, je nutné ho ukončit co nejdříve. V ideálním případě, jakmile je miminko dostatečně vyvinuté, což obvykle bývá kolem 37. týdne. Pokud je nutné ukončit těhotenství dříve než v 35. týdnu, podávají se většinou kortikosteroidní hormony pro urychlení zrání plic a dalších orgánů plodu.
Které ženy mají vyšší riziko vzniku preeklampsie?
Riziko vzniku preeklampsie je vyšší u žen, které jsou těhotné poprvé, mají vícečetné těhotenství, trpí nadváhou, chronickým vysokým krevním tlakem, cukrovkou, onemocněním ledvin nebo autoimunitním onemocněním. Zvýšené riziko se objevuje také u žen, jež otěhotní ve vyšším věku (nad 35 let), nebo u těch, které mají preeklampsii v rodinné anamnéze či ji prodělaly v minulosti.
Podrobné informace o preeklampsii najdete na webu vzp.cz.
VZP ČR je s více než 6,1 miliony klientů největší zdravotní pojišťovnou v České republice, na jejichž zdravotní péči letos vynaloží téměř 309 miliard korun. Každému hradí i tu nejnákladnější a nejmodernější péči bez rozdílu věku. Z fondu prevence, v němž má vyčleněných 2,13 mld. Kč, je pak připravena přispět na vybrané aktivity všem svým klientům, kteří o své zdraví pečují.
