2°C
Naše chutě a jejich proměny v čase jsou pořád předmětem zkoumání spousty chytrých hlav. Ke stejnému výsledku ale zatím nedospěly. Jedno je ale jisté – v každé životní etapě oceníme něco jiného. Hodně záleží na tom, kdo nám jídlo servíroval, jak ho připravil, za jakých okolností jsme ho jedly. Tělo si samo vyhodnotí, co právě aktuálně potřebuje a po čem se hodlá doslova utlouct.
Nenutit, neexperimentovat
Po příchodu na svět rozeznáváme jen dvě základní chutě – sladkou a hořkou, postupně se přidávají další. Že děti často nad jídlem ohrnují nos? Důvodem může být to, že napoprvé ochutnaly třeba moc kořeněnou nebo příliš slanou porci, a do opakování se raději už nehrnou. Roli hrají i podmínky, za kterých bylo jídlo servírované – třeba dítko máma krmila ve spěchu, byla přitom podrážděná nebo mu ho příliš nutila. Taky je třeba pamatovat na to, že malé děti mají mnohem více chuťových buněk než dospělí, a vše jim i proto chutná výrazněji, ostřeji. Takže v experimentování s jídlem bychom jako rodiče směrem k dítěti měly spíš ubrat a dobře vážit, co mu naložíme na talíř. „Co jíme v útlém věku, hodně ovlivňuje to, jak budeme jíst po zbytek života,“ vyjádřila se nutriční specialistka Karin Poole. Chuť se nám každopádně zásadně mění po dvacátém roce věku. To najednou bereme na milost výrazné potraviny v podobě uleželých sýrů, oliv, chilli papriček nebo mořských potvor.
Těhotenství, to je kapitola!
Asi každá z nás slyšela o podivných choutkách gravidních žen. Jedna na kila pojídá celých devět měsíců hroznové víno, druhá syrové brambory, třetí má bizarnější nápady – neubrání se a ochutnává třeba krém, kterým si maže ruce. Za podivnými nebo jednostrannými chutěmi stojí většinou nějaký nedostatek v potravě. Chybí vitamin, minerál, stopový prvek. To je ale ještě řešitelné a hlavně to časem přestane – po porodu. Když pomineme tuhle zvláštní chuťovou životní etapu, s postupujícími lety vnímáme chutě jako zdroj jistého požitku. Není to jen o pocitu na jazyku – okem zhodnotíme, jak jídlo vypadá, zapojujeme čich, sluch – jestli třeba opečená slanina křupe – nebo hmat, kdy kontrolujeme teplotu a strukturu pokrmu. Kolem čtyřicítky dosáhnou naše chuťové buňky vrcholu. A pak postupně chřadnou. Naše chuť už v dalších letech není tolik ve formě. Ale zase se často stává, že se nám zlepšuje čich, a to při konzumaci jídla může hrát velkou roli.
Kterým potravinám se v těhotenství stoprocentně vyhnout >>>
Boj v přechodu
Kolem padesátky, ať chceme, nebo ne, prožijeme hormonální bouři. Váha letí vzhůru a i naše chutě se chovají nevyzpytatelně. Víme, že bychom měly chroupat skoro výhradně zeleninu všeho druhu a na nic ostatního neměly ani pohledět, ale tělo zatím hlasitě a nepřetržitě volá po sladkém. Hlavně klid, není to vámi, vaše tělesná schránka šílí podobně jako v těhotenství a žádá si pořádné kalorické bomby. Smůla je, že tahle epizoda netrvá jen pár měsíců, ale spíše spoustu let. Takže pomůže jen přísná disciplína a vůle, které jdou ruku v ruce s pořádným a vědomým omezením cukrů a tuků v potravě.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
