26°C
Jako malé holky nás rodiče i učitelé chválili za každou jedničku a opakovali nám, že když se budeme dobře učit, někam to dotáhneme. Na třídním srazu pak zjistíte, že to vůbec neplatí a že nejlépe jsou na tom naopak trojkaři, kteří se učili na poslední chvíli před písemkou, a ještě si pomáhaly opisováním nebo taháky. Já byla něco mezi – dvojkařka. Sice jsem neměla na vízu vyznamenání, zato jsem byla svědomitá a vzorná. Můj perfekcionismus byl ale v práci spíš na škodu a dotáhla jsem to s ním tak akorát k vyhoření.
Syndrom jedničkáře
Premiantky by na tom měly být přitom o poznání líp. Vždyť přece byly pilné jako včelky. Jenže právě v tom je problém. Každý máme totiž talent na něco jiného, a tak to má být, jenže ve škole po nás chtěli, abychom byly dobré ve všem. Zatímco jedničkářky investovaly spoustu času do toho, co jim nešlo, trojkařky se raději zabývaly tím, na co měly talent a zbytek nějak ošulily. Tím jim zbylo dost energie na to, aby rozvíjely vlastnosti, v kterých vynikají. Šprtky oproti nim tedy sice oplývají všeobecnými znalostmi, bohužel ale ničím většinou nevyčnívají, takže jsou oproti ostatním v nevýhodě. Poslušně plní úkoly, ale povýšení se nekoná.
Jak reagovat na špatné vysvědčení?
Jde to s nimi snáz
„Pro učitele a často i pro rodiče je snazší mít hodného, bezproblémového jedničkáře než řešit silné osobnosti. Jenomže jsou to právě silné osobnosti, které mají v reálném životě větší šanci uspět. Většinou právě díky těm vlastnostem, kterých si škola a rodiče moc necenili,“ říká koučka Linda Berger. Ta své klientky proto učí, aby vždy vyhodnotily, co je pro ně skutečně důležité, a tomu dát energii a o zbytek se tolik nezajímat. Ve škole to přitom bývá přesně naopak.
Zlatý střed
A co jsem se vlastně na třídním srazu dozvěděla? Že méně inteligentní nebo cílevědomí propadlíci si v profesním životě opravdu dobře nevedou, jedničkáři jsou na tom ale paradoxně stejně. Sice mají vyšší vzdělání, ale v kariéře se nikam vysoko nedostali a často řadu let zůstávají v jednom zaměstnání, přestože tam mají nevyhovující plat a nezajímavou činnost. Zato trojkaři, kterých bylo v naší třídě nejvíc, měli za sebou rozmanité zkušenosti, dotáhli to za pár let na vedoucí pozice nebo se z nich stali úspěšní podnikatelé.
Spolehlivé dělnice
Jedničkářky ale samozřejmě nejsou úplně zbytečné. Většinou bývají výbornými členkami týmu, včelky dělnice, na které je vždycky spoleh. Trojkařky zase bývají rozené vůdkyně, protože mají nápady a umějí se prodrat. Důvodů, proč se do stejné pozice premiantky nedostanou, je samozřejmě víc. Možná nebyly podporovány v hledání talentu, nedokázaly se zaměřit na podstatné věci nebo se jen snažily získat uznání autorit a lásku rodičů svou poslušností.
Hodná holka
Pokud se jedničkářky smíří s průměrností, pak je všechno v pořádku. Problém nastává tehdy, kdy stále makají na úkor svých potřeb. „Ženy všeobecně mají více problémů se sebevědomím než muži a zároveň je společnost vede do takových hodných holek – vycházení vstříc a sebeobětování,“ říká koučka. Takové ženy pak věří, že se musí ještě víc snažit, aby se zavděčily. Toho se ale nikdy nedočkají. Propadají pak pocitům marnosti a zbytečnosti. A od toho už je jen krůček k úplnému vyčerpání.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
