3°C
Většinou jsem překvapený příjemně. Od revoluce se naše země změnila k nepoznání, a když člověk vidí, co místní lidé všechno dokázali, musí smeknout. Nicméně je tu pár oblastí, jejichž stav je opravdu mizerný. A je s podivem, že za to většinou může stát. A ne, nemyslím teď pouze neprůjezdnou dálnici D1, po které často jezdím a ještě častěji na ní stojím. Myslím oblast penzijního systému.
Už od devadesátých let slýchám o nezbytnosti jeho velké reformy. Zatím všechny pokusy měly společné to, že se nepovedly. Alespoň sem tam se ale podařilo některé věci dobře popsat. Třeba v roce 2010 se penze dostaly dokonce k Ústavnímu soudu, který prohlásil kromě jiného jednu skutečně klíčovou věc. A sice že náš penzijní systém stojí na dvou základních principech: solidaritě a zásluhovosti.
To se mi zdá fér. Nejsem rovnostář, abych říkal, že má každý dostat stejně. Kdepak. O všechno by se člověk měl nějak zasloužit. Ale zase se to nesmí přehnat. Spousta lidí, u kterých stav konta značí opravdu velký životní úspěch, měli často prostě kliku. Mnohdy pořádnou. A je i dost těch, kdo měli smůlu, a přestože dřeli do úmoru, moc toho na kontě nemají.
Takže je to vymyšlené docela dobře. Až na pár „detailů“. Systém řeší jen solidaritu bohatých s chudými. Jenže co solidarita mužů se ženami? Na tu se nějak zapomnělo.
Dneska je v Česku průměrný důchod necelých dvanáct tisíc. To samozřejmě při současných cenách žádná sláva není. Ale ještě horší je, že rozdíl v průměrných důchodech mužů a žen je skoro dva a půl tisíce. Výsledkem je, že z důchodců ohrožených chudobou tvoří ženy 85 procent.
Problém začíná už v tom, že ženy za stejnou práci obvykle berou méně než muži, o čemž mě mnohokrát přesvědčily zkušenosti mojí ženy, kostýmní výtvarnice a scénografky, která už si při jednání o odměně zažila svoje.
Každopádně když má být systém solidární, proč v tomhle není? Opravdu to zákonodárci neumějí vyřešit? Jsou to ve většině případů ženy, jež vychovaly ty, kteří dnes do penzijního systému přispívají jako poplatníci pojistného. A stát jim svůj vděk ukazuje o dva a půl tisíce nižším průměrným důchodem.
Brzy budeme mít novou vládu. Až bude hledat své programové priority, měl bych tip: otázku ženských důchodů zařaďte na první místo.
Michal Horáček
Zadavatel: Michal Horáček, zpracovatel: Máme na víc, z. s.
