Neděle 20. září 2020
Svátek slaví Oleg, zítra Matouš
Polojasno 22°C

Kouzelné kamélie ozdobí váš byt i zahradu

10. května 2012 | 13:23

Ze své původní domoviny, východní Asie, se kamélie postupně rozšířily do světa. Přesto nesou jméno botanika, který pocházel z našich končin – z Brna. Ovšem důvodů, proč se pustit do jejich pěstování, najdete více.

Kdo je kamélie, exotická kráska, která nás snadno přenese do divadelní lóže nebo plesového víru? Po tulipánové horečce 17. století a módě hyacintů v 18. století září mezi květinami 19. století. Pro Evropu objevila kamélie viktoriánská Anglie. Zdobily interiéry a zimní zahrady, stavěly se pro ně zvláštní skleníky. Šlechta a majetní lidé vytvářeli celé sbírky rostlin. V zámeckých zahradnictvích se budovaly kaméliové domy, křehké květy putovaly z Francie a Itálie až do Petrohradu a móda kamélií zachvátila plesy celé Evropy.

Exotické a nádherné kamélie
Exotické a nádherné kamélie
Autor: Miroslava Paclová, archiv zámku Rájec nad Svitavou

20. století přesunulo kamélie už jen na květinové stolky. Změna života a společenských poměrů včetně podmínek panelových bytů rostlinám nepřály, ale nyní nastupuje jejich renesance.

Tradice v Čechách
Původní domovinou je východní Asie v pásu od Indie po Japonsko a botanicky patří kamélie mezi nejbližší příbuzné čajových keřů. Jen málokdo by však hledal souvislost mezi touto vznešenou květinou a naším Brnem. A přesto odtud pocházel botanik, přírodovědec a významný lékárník 17. století Georg J. Camel, po kterém „zdědily“ jméno.

Exotické a nádherné kamélie
Exotické a nádherné kamélie
Autor: Miroslava Paclová, archiv zámku Rájec nad Svitavou

Kaméliovým královstvím bychom na evropském kontinentu nejspíš označili Itálii, ale i domácí podmínky nabízejí nevšední podívanou. Zámecké zahradnictví v Rájci nad Svitavou ukrývá nejrozsáhlejší tuzemskou sbírku. Mateční rostliny sem přesídlily v roce 1973 z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích a současný soubor obsahuje 77 klasických i méně známých odrůd kamélií a také novinky. Velké keře jsou staré kolem 35 až 40 let.

Exotické a nádherné kamélie
Exotické a nádherné kamélie
Autor: archiv zámku Rájec nad Svitavou

U nás hlavně pokojovky
Zahradníci pěstují především kamélii japonskou (Camellia japonica) a odedávna ji šlechtí. V přírodě vytváří stromy vysoké 4 až 6 m nebo zdatné keře, celoročně ozdobené lesklými kožovitými listy. V našich podmínkách kamélie známe zejména jako pokojové a přenosné rostliny (vydrží vám několik desítek let), venku nepřezimují. Nejkrásnější jsou v zimě a předjaří, protože rozkvétají od prosince do počátku dubna. Jednoduché i plné květy oslňují různými odstíny růžové, červené a méně pak bílé. Některé odrůdy jsou dvoubarevné, skvrnité nebo pruhované.

ODOBORNÍK RADÍ

Dlouholetý šlechtitel kamélií Jan Dvořák připomíná, že kdo chce začít pěstovat tyto květiny, měl by si koupit dobře zakořeněnou mladou rostlinou (výsevy a řízkování se provádějí ve specializovaných zahradnictvích). Plus? Nejsou náchylné k chorobám či škůdcům. V teplejších prostorách je napadají běžní škůdci jako svilušky nebo třásněnky, v zahradách je může poškodit brouk lalokonosec. Nekrotické černavé skvrny způsobují různé stresové faktory – málo světla, kolísání teplot a podobně.

Dlouholetý šlechtitel kamélií Jan Dvořák
Dlouholetý šlechtitel kamélií Jan Dvořák
Autor: Miroslava Paclová, archiv zámku Rájec nad Svitavou

Kam s nimi?
Ideálním místem pro pěstování jsou chladnější, dostatečně světlé prostory, bez přímého slunce (ložnice, světlé verandy, haly, zimní zahrady). V zimě snášejí dobře i teploty kolem nuly, vhodné je rozmezí 5 až 15 ºC. Krátkodobě vydrží i mráz kolem -5 °C, pokud však vzápětí nedojde k náhlému oteplení. Potřebují vyšší vzdušnou vlhkost, kyselejší substrát (například pro azalky) a zálivku měkkou nebo aspoň odstátou vodou. Náš tip? Do velké sklenice od okurek dejte pořádnou hrst rašeliny a nalijte vodu; nechte odstát a pak používejte na zalévání.
Kamélie citlivě reagují na prudší změny podmínek, proto je v době násady poupat a květu nestěhujte ani neotáčejte.



Pečujeme s láskou
Jakmile rostlina rozkvete, zalévejte ji hojně, později mírně, nikdy ji ale nenechte úplně přeschnout. Při pěstování v teplejším interiéru, případně panelovém bytě věnujte zvýšenou péči zálivce a zlepšení vzdušné vlhkosti v okolí rostliny, počítejte ale s menší násadou poupat.
Mladé kamélie přesazujte každé 2 až 3 roky, starším postačí delší intervaly. Vhodná doba? Na jaře po odkvětu. Vyberte jim jen o trochu větší květináč a dejte pozor, abyste neporušili kořenový bal. Po odkvětu začnou rašit nové výhony a od léta se vyvíjejí poupata. Starším rostlinám svědčí letnění na přistíněném místě v zahradě (od června do příchodu prvních mrazíků). Při umístění na terasách v létě pravidelně kropte okolí nádob - horká dlažba výrazně snižuje vzdušnou vlhkost.
Kamélie hnojte v dubnu a květnu a koncem srpna ještě přihnojte. Osvědčilo se rozpustné hnojivo Kristalon Rododendron (nebo Kristalon Start a později Kristalon Plod a květ), dále můžete použít organominerální hnojivo Agormin Azalka a rododendron, vodorozpustné Azalky a rododendrony, hnojivo na azalky a rododendrony s guánem.

Kamélie lze pěstovat i ve formě bonsaje, při správné péči vám vydrží dlouhá léta, vlastně s vámi mohou stárnout.
Kamélie lze pěstovat i ve formě bonsaje, při správné péči vám vydrží dlouhá léta, vlastně s vámi mohou stárnout.
Autor: SHUTTERSTOCK.COM

Tvarovací řez
Můžete si vybrat: buď dopřejete rostlinám volnost, nebo je usměrníte řezem; není však nutný. Určitě však zastřihněte keře, které kvůli špatné péči ztratily listy. Kamélie lze pěstovat i ve formě bonsaje, při správné péči vám vydrží dlouhá léta, vlastně s vámi mohou stárnout.
A i když při prvních pěstitelských krocích opadají poupata, zůstane vám půvabný zelený keřík. Nebojte se, příště určitě uspějete!

Tipy na výlety

* Nejstarší keře u nás a jeden z nejstarších na světě rostou v botanické zahradě v Liberci. Další krásné keře, vysoké přes 4 m, najdete v oranžérii zámku Lysice (okres Blansko); jejich věk se odhaduje na 80 až 100 let.

Exotické a nádherné kamélie
Exotické a nádherné kamélie
Autor: Miroslava Paclová, archiv zámku Rájec nad Svitavou

Autor: Miroslava Paclová