2°C
Jistě jste to zažily. Když se vaše dítě ocitne v nebezpečí, ucítíte to, i kdybyste byla na hony daleko. Ženy mají vyvinutou silnou intuici. Někdy však na naše pocity útočí rozum, čímž se naše rozhodování komplikuje. Budeme-li naslouchat svému vnitřnímu já, dokážeme nemožné.
Probuďte svou intuici
Známá vědma, kartářka a numeroložka Ludmila Kartousková nabízí jednoduchou metodu. „Chce to postupovat krůček po krůčku. Najděte si ve svém jídelníčku jídlo, které máte opravdu moc ráda, potom jídlo, které vám vůbec nechutná. Když si pak doma v klidu řeknete sama pro sebe, dnes si dám své oblíbené třeba vepřo-zelo-knedlo, budete mít nějaký pocit, zřejmě příjemný. Naopak, když si řeknete, dnes musím sníst talíř jídla, které mi nechutná, budete mít jiný pocit, nepříjemný. A tady už máme dva pocity, dvě odpovědi. Příjemný pocit oblíbeného jídla je odpověď Ano, nepříjemný pocit z neoblíbeného jídla je odpověď Ne. Když se pak budete rozhodovat třeba, jestli máte odejít ze současného zaměstnání, budete mít opět určitý pocit. Nyní ho můžete srovnat s pocitem z oblíbeného či neoblíbeného jídla. A získáte odpověď Ano či Ne. Zkuste to, uvidíte jak je to jednoduché,“ tvrdí Ludmila Kartousková.
Možná jste si v dětství pohrávala s prstýnkem zavěšeným na niti a hledala odpověď, jestli vás dotyčný miluje, kolik budete mít dětí…. Tahle nevinná hra ale za jistých okolností skutečně funguje. „Horní konec nitě nebo řetízku, na kterém je kyvadélko zavěšené, držte mezi palcem a ukazováčkem. Loket si opřete o stůl a uvolněte zápěstí. Chodidla by se měla dotýkat země a neměla by být překřížená. S kyvadélkem pracujte, když jste odpočatá. Nenechte se rušit rádiem ani televizí. Pak položte jednoduchou otázku, na kterou znáte odpověď ANO nebo NE. Podle toho, jak kyvadlo zareaguje, zjistíte, na jakou stranu se otáčí při kladné odpovědi. Pak už mu můžete klást dotazy, na které hledáte odpověď. Tímto způsobem si můžete i testovat potraviny, které jsou pro vás vhodné,“ radí Ludmila Kartousková a v krátkém rozhovoru prozrazuje, jak sama v sobě objevila věštecké schopnosti:
Jak jste se vy sama stala vědmou?
Já jsem už od dětství spoustu věcí věděla, jen mi bylo divné, proč to neví ostatní. Musela jsem se s tím naučit žít. Nechat si tyto informace pro sebe. Protože jsem netušila, jak na ně bude reagovat okolí. Nabírala jsem své zkušenosti, potvrzovala si své předtuchy.
Zažila jste někdy skutečně nepříjemnou předtuchu?
Občas to opravdu nebyly zrovna příjemné situace. Například jsem nečekaně potkala spolužáka, kterého jsem neviděla několik let. V tu chvíli mě napadlo, co ten tu ještě dělá. Věděla jsem, že tu s námi už dlouho nebude. A to se i stalo, tu noc ho srazil vlak.
Nemáte v takové situaci nutkání varovat člověka před nebezpečím?
Někdy je těžké nezasahovat do osudů lidí. Každý si musí projít svými životními zkouškami a my musíme jen sledovat, jak si na své cestě vedou. Každá duše si vybere, kam se narodí a co se tady chce naučit a co pochopit. Od tohoto se pak odvíjejí naše životní cesty.
Když přijde něco opravdu těžkého, je dobré si říct, „já to dnes odžiju a zítra bude dobře“. A to je, jako bychom si udělali fajku na našem seznamu situací, které si zde chce naše duše odžít.
Je možné v sobě probudit i léčitelské schopnosti?
Léčit můžeme sami sebe. Základem je naše pozitivní myšlení. Čili dělat to, co máme rádi, chodit tam, kde to máme rádi. Pak budeme spokojení, šťastní a tato energie z nás bude vyzařovat. Tím k nám přitáhne spokojené a šťastné lidi a situace. Když se vám něco podaří, odměňte se. Je jedno jak. Není důležitá hodnota dárku, ale odměna jako taková, prostě to, co vám udělá radost. Dále je vhodné si každý den večer projít celý den a najít to, co se vám podařilo. Když to budete dělat dlouhodobě, najednou zjistíte, jak jste úžasní a skvělí, a co všechno zvládnete. Na to, co se nepodařilo, neupínejte moc svou pozornost. To se přeci nepodaří každému z nás něco.
