2°C
Letní dovolenou je dobré začít plánovat s dostatečným předstihem. Aby se cestovatelé vyhnuli různým komplikacím, jako jsou infekční nemoci, úrazy či psychosociální problémy.
Žloutenky typu A a B jsou jedny z nejrozšířenějších cestovatelských nemocí, proti kterým se dá chránit očkováním. Vzhledem k dlouhodobé ochraně by očkování proti nim mělo představovat cestovatelský základ.
Mezi nejčastější infekční nemoci, které ohrožují cestovatele, patří různé virové i bakteriální nákazy z potravin, virové žloutenky typu A a B či sexuálně přenosné nemoci. Pozor by si cestovatelé měli dávat také na úrazy, které na cestách tvoří 60 % zdravotních problémů, úžeh a úpal, nebo onemocnění přenášená hmyzem.
Obecně platí: čím vzdálenější je cílová destinace, tím dříve by se měla dovolená začít plánovat. K zajištění dostatečné ochrany je někdy nutné zahájit očkování dva až tři měsíce před odjezdem. Výhodu mají jedinci, kteří jsou již chráněni proti žloutenkám A a B, protože ochrana po dokončeném očkování přetrvává mnoho let, a ostatní očkování jen doplňují podle povinných očkování do vybrané destinace.
Co JE a co už NENÍ bezpečné?
Zcela bezpečná nemusí být ani návštěva kosmetického studia. Pokud si cestovatel dopřeje manikúru či pedikúru, i zde může dojít ke krvavému poranění a přenosu žloutenky typu B. To samé samozřejmě platí i u akupunktury nebo ještě rizikovějšího tetování či zavádění piercingu.
Žloutenka typu B je až 100x nakažlivější než virus HIV, k přenosu může stačit i mikroskopické množství nakažené krve či jiné tělní tekutiny, které se dostane do těla cestovatele. Virus žloutenky typu B je navíc velmi odolný, v zaschlé kapce krve dokáže přežít týdny. Nakazit se tedy lze například i sdílením ručníků, nebo holicích strojků.
Riziko nákazy žloutenkou typu A na cestách se zvyšuje například při:
• cestování hromadnými dopravními prostředky,
• pobytu v přírodě, kdy je dodržování hygienických standardů či kontrola kvality potravin a pitné vody mnohdy limitována,
• stravování rukama ve stáncích s rychlým občerstvením, drive-in apod.,
• konzumaci jídel bez možnosti kontroly jejich přípravy (kostky ledu, saláty, mořské plody – zde všude může přežívat virus žloutenky typu A).
Přenos žloutenek typu B je možný zase například při:
• adrenalinových sportech, aktivní turistice nebo horolezectví, které jsou spojeny s vyšším výskytem úrazů,
• nechráněném sexuálním styku,
• zubařském či jiném operačním ošetření,
• pedikúře, manikúře, tetování a piercingu.
