Le Grand Macabre s mezinárodním obsazením by měla být vrcholem sezony v Národním divadle. Je to jediná opera, kterou György Sándor Ligeti napsal, a zároveň je to jedno z nejhranějších soudobých děl. „Po Carmen a Ježibabě jsem si hrozně přála, aby přišla změna. A je to tady, konečně psychologická postava. Mescalina  je skutečně zlá žena, řekla bych, že na pokraji šílenství. Navíc nesnáší chlapy, a to se mi na ní líbí. Běžně to bývají ženy, kdo má problém s domácím násilím, ale tady je to obráceně. Tyranizovaný je muž, což je pro mě nesmírně zajímavé,“ rozpovídala se operní diva.

Opera o zániku šíleného světa plná drsných, hororových a perverzních obrazů, v nichž se vyskytují postavy jako Clitoria a Spermando, bude pro pěvkyni výzvou. Pěveckou i hereckou. Její Mescalina má být nejen zlá, ale i vášnivá a sexem posedlá. A vedle zpívání má i hodně mluveného textu, navíc v angličtině. Kalivodová se ale na novou práci těší: „Cítím, že navzdory bizarnosti téhle anti-antiopery mě čeká nesmírně zajímavá práce se špičkovým týmem.”

Během nucené karantény se pěvkyně věnovala rodině, což ocenil hlavně její manžel. „Byl spokojený, že furt někde nelítám s vykulenýma očima a jsem doma. Užili jsme si to a teď jsem ráda, že je zase pryč. Odjel s kamarády na Island. Dívají se na vodopády. Vypínají mozek. A já jsem šťastná, protože ho taky můžu vypnout. Mám totiž partnera, který vyžaduje duchaplnou konverzaci. A když je pryč, s kamarádkou si povídám klidně jenom o zmrzlině.“

S manželem Radkem Tögelem během neplánovaného volna přestavěli dům a upravili zahradu. Zrušili plot, vytvořili místo pro parkování a hlavně si pořídili velký bazén, který původně vůbec nechtěli. „Jsem nadšená, jak to Radek celé vymyslel,“ pochvaluje si Kalivodová, která teď na zahradě se svými dětmi jen tak pro zábavu stanuje. „Snažím se se jim zavděčit, ale na Radka nemám. Kluci svého tatínka zbožňují. A to s nimi hraji i bojovky. Zrovna jsme se vrátili z křivoklátských lesů. Kdyby mi někdo před deseti lety řekl, co všechno se svými dětmi jednou budu dělat, ťukala bych si na čelo. Ale jako malé holky jsme se sestrou taky rády stanovaly u našich na zahradě a vařily s partou holek sekerkovou polívku. Vlastně je dobře, že se člověk pořád vrací do dětství.“

Premium

Lejla Abbasová: Chceme žít s rodinou v Keni, drží nás tu Kocáb

I když si moc přála mít i holčičku, další dítě už neplánuje. „Jsou tu určité fyzické a psychické mantinely, které člověk nepřekročí. Je mi dvaačtyřicet, manželovi padesát, bylo by to už dost riskantní. A navíc naši kluci jsou živí. Když jsem s nimi, věnuji se jim na tisíc procent. To bych s miminkem nemohla.“

Adrian po prázdninách začne chodit do předškoláků. „V říjnu mu bude šest, ale vypadá na deset. Je velikej a vydá za pět dětí. Hodně  v poslední době vyspěl. Hraje fotbal, chodí na atletiku… Má už povinnosti. Tuhle mi říkal: Ve středu je to dobrý, maminko, ve středu mám volno.“

Mladšímu Sebastianovi jsou tři roky a Kalivodová poporodní kila už dávno shodila. Nebylo to jednoduché, protože v každém těhotenství nabrala kolem dvaceti kilogramů. „Byla jsem ráda, že mám zdravé dítě, ale přece jenom nebyl každý den růžový. Přišly i chvíle, kdy bych si ráda někam odskočila, prospělo by to mojí psychice. Jak je člověk zvyklý cestovat, a najednou nemůže… Nenesla jsem to vždycky dobře. A k tomu mě trápila moje postava,“ vrací se operní diva do minulosti.

Teď však vypadá štíhleji než dřív a taky mladší. „Chodím do Petra Clinic, kde se o mě moc pěkně starají. Všechno řešíme s předstihem. Pracujeme i s kyselinou hyaluronovou,“ přiznává drobná kosmetická vylepšení v obličeji. Radikální zákrok však odmítá. „Plastická operace není nic pro mě. Určitě ji neplánuji. Měla bych pocit, že ztrácím sama sebe, kdybych něco takového podstoupila.“

Andrea Tögel Kalivodová: Chci, aby to v Praze zase pulzovalo:

Veronika Rážová promluvila: Těžký osud krále Miroslava! Syn záhy zemřel, dcera se upila k smrti a druhá se narodila bez ruky