18°C
Často hraje ve filmech o lásce – Taková ženská na krku, Přes prsty, Příliš osobní známost, Štěstí je krásná věc a Matka v trapu, což je nyní v kinech novinka. Proto mě téma lásky zajímalo nejvíce…
Co je pro vás láska – ať partnerská, mateřská, přátelská?
To je otázka minimálně na diplomovu práci. Něco, co je podstatou všeho. A pokud není, následuje zkáza. Přemýšlím nad tím, že je to přenosná záležitost. Kdo ji nepoznal, těžko ji rozdává. Kdo ji zná, má touhu ji dávat dál. Láska si žádá pozornost a čas, který si umí nenásilně vzít, protože opětuje. Nemyslím to tak, že vám někdo něco dá. Ale vy sami máte radost z toho, věnovat někomu svůj čas bez očekávání…
VIDEO: Herečka Petra Hřebíčková: Takhle vypadá matka 3 malých dětí!
Už to samo o sobě nabíjí…
Láska mezi lidmi bývá mnohdy samozřejmá. Někdy vědomě netušíte, proč jdete za něčím nebo někým, co vám hlavou nemusí dávat smysl. Je to energie, kterou jasně pocítíte. Ať ve vztazích, práci, víře nebo přírodě. Znáte to, když jste zamilovaní, nemusíte spát a máte energie na rozdávání, když vás něco vyloženě baví, dokážete být pilní a vytrvalí a naopak. Zdá se, že má mnoho podob, ale já myslím, že je jen jedna.
Z lásky se vám narodily tři děti. Dokonce jste prý ani původně děti mít neměla? Stal se zázrak, dobré konstelace…?
Žádný velký zdravotní problém u mě nebyl, takže není úplně pravda, že jsem nemohla mít děti. Ale v patnácti mi doktorka řekla, že by to mohla být potíž, a to se vám chtě nechtě vryje do paměti. Taky jsem nebyla nejmladší, takže jisté obavy jsem měla, to ano. Když jsem se jich zbavila, překvapilo mě, jak to šlo rychle. Hlavně jsem našla toho správného partnera a v tom asi byl celý zázrak.
Třetí dítě bylo, jak jste někde uvedla „největší překvapení vašeho života“. Neplánovali jste jej?
Přiznám se, že ne, ale oba jsme chtěli velkou rodinu. Jen jsme se poznali poněkud později, tak jsme to už nechtěli přehánět. Asi jsme svá podvědomá přání vyslali do vesmíru dávno předtím, než se uskutečnila. Mně se strašně líbí, že jsme taková banda.
Jak se na sestřičku těšili starší bratři?
Myslím, že netušili, co je čeká. Starší se těšil, mladší to zvlášť neprožíval. To až když se sestřička narodila, trochu žárlil. Když se dozvěděli, že to bude holka, zaznělo jednohlasně „Néee!“
A fungují s ní?
Myslím, že jsou nakonec rádi, že nemají dalšího konkurenta, protože se mezi sebou neustále škádlí, kdo je v čem lepší. Chlapi, no… Jsou její velcí ochránci, a ona si je umí už teď svou ženskou energií postavit do latě.
Jste ráda, že teď doma máte další ženskou do party a kluci nejsou v převaze?
Byla bych ráda i za kluka, ale musím přiznat, že jsem se na holčičku moc těšila a byla jsem šťastná, že mateřství poznám i z této stránky. A je to skvělé. Přišla nová energie. A jak si omotala tatínka, radost pohledět.
Je čerstvé „maminkovství“ teď jiné než před lety?
Určitě. Je to třetí dítě, nemáte čas se mu věnovat tolik jako tomu prvnímu a nejste tolik úzkostní. Kolem je také více opatrovníků, ale i narušitelů klidu. Je pravda, že prvorozený musí proklestit nejtěžší cestu těm ostatním. S ním se vše učíme, ostatní se učí za chodu. Dcera je na svůj věk asi nejsamostatnější. Nevím, jestli je to tím, že je to holka, nebo okolnostmi. Dostala na stůl jídlo a než jsem obstarala ostatní, radši se naučila tu lžičku použít sama. Koukala jsem na to jako na zjevení.
Reagují děti na to, že jste oba herci – když vás vidí například v televizi?
V televizi nás neviděly, protože u nás moc nehraje, a když už, tak se dívají na své oblíbené pohádky. Ale už vnímají, že nás někdy poznají lidi na ulici nebo chtějí podpis. Jeden ze synů už se ptal, kdy mu pustím nějaký svůj film. Bohužel pohádky se mi vyhýbají, tak nevím, co vybrat. A ten druhý se mě právě před chvílí zeptal, co dělám, a když jsem mu vysvětlila, že čtu svůj rozhovor, smál se a říkal, že si zase počte na záchodě.
