5°C
Eva Holubová v našem rozhovoru nejen zavzpomínala na to, co jí jako mladé holce chybělo ze všeho nejvíc, ale také otevřeně přiznala, kdo v ní otevírá 13. komnatu, jaká by byla babička a proč nijak zásadně neprožívá vlastní narozeniny.
Zanedlouho startuje v kinech komedie Přání k narozeninám, kde jste si zahrála. Co vy a narozeniny, slavíte je ráda?
Narozeniny moc neslavím, pakliže je někdo jiný nezorganizuje. Od doby, co se mi narodily děti, mám mnohem raději jejich narozeniny a oslavy. Mají je ale o prázdninách, a to se málokdy podaří dát dohromady. Poslední, které si vybavuji, byly ty na Sicílii, když jim bylo osmnáct. Oslavu nám uspořádali v místní kavárně. Sicilané oslavují i matku dětí. První, ke komu se jde, je právě matka. Dávají se jí květiny, děti jí děkují, že jim dala život. Je to takový den matky, že se jí ten den narodily děti.
VIDEO: Eva Holubová s tajemným doprovodem! Kdo to je?
Vy jste o maminku ale přišla dost brzy…
Rodiče mi zemřeli, když jsem byla mladá. Neměla jsem ještě svou vlastní rodinu, žila jsem na světě sama.
Máte dvě dospělé děti. Umíte si představit sebe v babičkovské roli? Jaká byste byla?
Jsem snílek, ale o těchto věcech nesním, nespekuluju. Těžko říct, jaká bych byla babička. Určitě milující, zřejmě chybující. Děti mám moc ráda. Ale i zvířata. Chápu všechny stárnoucí ženy, jimž pejsek nebo kočička nahrazují vnouče. Plní potřebu se o někoho starat, ale i těšit se z něčí společnosti.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
