2°C
Věnujete se ezoterice, vykládání karet, znamením zvěrokruhu. Už jste někomu výkladem nebo nějakou zkušeností pomohla?
Nedá se říct, že bych se tomu věnovala naplno. Sama jsem byla několikrát u kartářky a vždycky se věštba vyplnila. Nikdy mi ale kartářka neřekla, co mám přesně udělat, ukázala mi jen různé cesty, kudy jsem se měla vydat, zbytek byl na mně.
Překvapily vás karty tím, že se jejich výklad opravdu naplnil?
Když si je jednou za čas vyložím jen tak pro sebe, dokážu z nich přesně vyčíst, kudy se mám ubírat, až mě to samotnou překvapuje, jak to všechno zapadá. Řídím se intuicí, jakýmsi šestým smyslem. Už dlouho jsem si ale karty nevykládala, protože je momentálně v mém životě všechno hezké, takže z toho mám trochu strach.
Narodila jste se 11. 11. Předpokládám, že jedničky ve vašem životě hrají asi velkou roli.
Jsou pro mě šťastným číslem! Třeba na castingu do SuperStar jsem měla číslo 2929, takže když sečtete dva krát dva plus devět, máte jedenáctku. Dcera Rosálka je narozena 29. 11., tam máte po součtu také jedničky. Takže ano, jedničky mě životem provází a určitě nějakou roli mají. Na numerologii věřím. I na to, že datum narození má na člověka určitý vliv. Na to, jaký je, co se mu v životě děje.
Jedničky podle numerologie pomáhají vyrovnat se s osudem snáz. Máte ten pocit vy osobně?
Přemíra jedniček neznamená jen jakousi výjimečnost, ale i to, že se mám pořád co učit. Navíc jsem Štír ve Štíru, a to je další věc, která není jednoduchá. Štír sám o sobě je komplikované znamení, a když k tomu přičtete ascendent, tak je to už obrovská výzva. (směje se) Věkem se to ale posouvá, dokážu už v sobě objevit i chyby, ale je těžké je přiznat. Jak jsem starší, dávám si větší pozor.
Na sociálních sítích hodně propagujete návrat k přírodě. Poukazujete na třídění odpadu, zdravý styl života, propagujete české produkty, udržitelnost a podobně. Měla jste tohle cítění odjakživa?
Jsem holka z vesnice, vyrůstala jsem blízko lesů, chodila jsem ráda na houby, vždycky jsem měla ke všemu živému úctu. Je fajn, když můžete motivovat k tomu, aby lidé žili zdravěji. Byť by to měl být jediný člověk. Myslím, že zvlášť v dnešní moderní době je důležité přírodu chránit, tohle téma je hodně aktuální a jsem ráda, že se tomu věnuje víc a víc lidí.
Jak jste s Rosálkou oslavila Velikonoce?
No tak upřímně, Rosálka by nejraději chodila s pomlázkou sama, nelíbí se jí, že musí zrovna kluci dávat holkám na zadek. Já mám ale Velikonoce ráda, vždy se těším, až si uděláme nějakou decentní výzdobu, nabarvíme vajíčka…
Snažíte se Rosálku učit zvykům a tradicím, povídáte si spolu o nich?
Určitě, jakékoliv svátky se snažíme prožívat a užívat. Před Vánocemi jsem koupila knížky o Ježíškovi, ve kterých bylo popsané, jak se tráví Vánoce v jiných zemích, to se Rosálce hodně líbilo. Byla jsem na ni pyšná, když pak někde říkala, jak se tráví Vánoce v Norsku, že tam není Ježíšek jako u nás. Tedy je, ale v jiné podobě. Když si s ní o tom povídám, vrací mě to do dětství, prožívám to všechno znovu. I Velikonoce mám ráda.
Žijeme v době, která je dost nevyzpytatelná, přišli jsme o jakési pomyslné jistoty, změnil se žebříček hodnot. Mluvíte s Rosálkou o aktuální situaci, připravujete ji na to, že se ve světě dějí i špatné věci?
Doba je opravdu divoká, snažím se ale myslet pozitivně. Není správné děti od světa dospělých oddělovat. Skvělý případ je učicí věž – když maminka vaří a malé dítě se na ni dívá, chce jí pomoct, napodobovat ji, ale nemůže, tak krásně poslouží mu to aspoň nějak částečně umožnit. Samozřejmě že když je dítě citlivější, nebudu mu pouštět zprávy v osm večer. U nás jede hodně Déčko, sledujeme Zprávičky, kde se i o válce mluví přesně tak akorát. Nerada bych, aby Rosálka nebyla připravená na dnešní svět…
Jitka Boho je tváří aktuálního vydání časopisu Maminka!
