2°C
Během rozhovoru se svěřila s průběhem natáčení, jak zvládá péči o rodinu a domácnost, zda cítí ještě nějaké dozvuky bulimie, kterou kdysi trpěla... A se kterou stále možná tak trochu „bojuje.“
Co mají společného Vlastina a Elizabeth z filmu Můj příběh?
Já doufám, že už nic. Ale možná někdy něco měly. Taky jsem toužila k někomu patřit, ponořit se do jeho objetí a cítit se v bezpečí uvnitř vztahu. Taky jsem vsadila všechno na jednu kartu a ztratila tak samu sebe. Až dnes vím, že i ve vztahu můžeme být svobodní a sami sebou. A milovat neznamená vlastnit.
Zachovala byste se vy jako Vlastina stejně jako Elizabeth v takové životní situaci? Film je inspirován skutečným příběhem...
Těžko říct, jak bych se zachovala já. Většinou jsme strašně chytří a uvědomělí, když se nám nic neděje, ale jakmile spadneme na dno, reagujeme pudově a snažíme se zachránit a přežít. Takže absolutně nesoudím její chování a reakce, až kdybych zažila to, co ona, mohla bych ji pochopit.
Potkala jste vy sama ve svém životě muže s dvojí tváří nebo nějakou přetvářkou?
Samozřejmě. Všichni v sobě máme i tu temnou stránku a ne moc hezké vlastnosti, důležité je, jestli jsme si toho vědomi a umíme s touto temnotou zacházet a pracovat. Když mám v sobě vztek, jdu ho vyběhat, když mně něco trápí, mluvím o tom nahlas. A pak jsou tady lidé, kteří se svými emocemi neumí pracovat, vytěsňují
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
