2°C
Sešly jsme se před Divadlem Bez zábradlí, kde už čekal hlouček lidí na večerní představení. Prošly jsme kolem divadelních šaten, z nichž se ozýval smích hereckých kolegů, a pak jsme zamířily do divadelního klubu. A tam se mi potvrdilo to, co jsem si o Ljubě Krbové myslela už dávno. Je tak usměvavá a pozitivně naladěná, že bych ji dokázala poslouchat celé hodiny. Léta se věnuje bojovému umění a trochu ji podezírám, že právě díky tomu vypadá asi tak o patnáct let mladší, než ve skutečnosti je.
Nedávno jste se stala babičkou. Jaký je váš vnouček?
Eliáškovi je rok a půl, ale už jsem pochopila, že vychovávat chlapečky je úplně jiná kapitola než mít holčičku. Je to typický kluk, takže pořád něco montuje nebo rozebírá. Samozřejmě nejvíc miluje, když může někomu zabavit mobilní telefon. Vůbec nechápu, jak dokáže zamknutý telefon zablokovat, ale umí to.
Jak se cítíte v nové roli?
Být prarodič je skvělé, neleží na mně odpovědnost výchovy, můžu si Eliho užívat. Ale nejsem úplně rozmazlovací, spíš si ho vychovávám jako parťáka na spoustu společných dobrodružství, které mám v plánu. Hlídám celkem často. Čtyři pět hodin je v pohodě, ale celý den mi dá docela zabrat. Je to opravdu živé dítko, a tak mu musím pořád vymýšlet nějaký program. Občas závistivě pokukuji na dětském hřišti po klidných chlapečcích, co vydrží třeba půl hodiny v klidu na pískovišti.
Zmínila jste dceru. Jaký spolu máte vztah?
Občas si děláme legraci, že jsem ještě nepřestřihla pupeční šňůru. Ale vážně. Jsem
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
