Nedávno jste oslavila narozeniny, neškodilo by malé bilancování…
Počkejte, počkejte! Jsem nemocná, ale zatím neumírám! Bilancuje se až na smrtelné posteli nebo židli, prostě kde jste zrovna chvíli předtím, než cítíte, že si pro vás ta zubatá s kosou jde. Ne že bych ji vítala s otevřenou náručí, to asi nikdo, ale jsem na ni připravená.
Věříte, že optimisté žijí déle?
Radovat se ze života je příjemnější než hledat nástrahy. Doba, co je nám dána, není až tak dlouhá. Proč si ji neužít? Vždycky jsem jedla a pila, na co jsem měla chuť, nikdy se neomezovala – domácí slivovička, dobré vínko, plzeňské, to jsou v menším množství léky, chce se přitom jen řídit rčením „všeho s mírou“. Jediná neřest, se kterou jsem definitivně sekla, bylo kouření.
To muselo vyžadovat silnou vůli…
A víte, že ani ne? Po chřipce mi najednou cigarety přestaly chutnat. I když jsem
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.