Čtvrtek 21. listopadu 2024
Svátek slaví Albert, zítra Cecílie
Oblačno, sněžení 2°C

Kdyby mě otec přinutil zůstat v Sýrii, nejspíš bych dnes byla mrtvá, říká brněnská politička

25. října 2019 | 06:00

I když to není na první pohled patrné, brněnská politička a kunsthistorička Miriam Kolářová má syrské kořeny. Její matka je Češka a otec Syřan. Do svých tří let žila v Damašku, ale kulturní rozdíly i úroveň zdravotnictví její matku vedly k útěku. Kdyby je otec zadržel na hranicích, její život by vypadal úplně jinak. V rozhovoru pro Blesk pro ženy nastínila svůj i otcův pohled na konflikt v Sýrii, vysvětlila, proč se jí tak dotkla smrt političky Hevrin Khalaf, a zavzpomínala i na nelehké dětství a rasovou diskriminaci na škole ve Veselí nad Moravou, kterou navštěvovala.

Ve svém facebookovém statusu, který sdílely stovky lidí, jste vzdávala hold zavražděné političce Hevrin Khalaf. Co pro vás znamenala?

Hevrin musela být fenomenální žena a politička. Bylo jí také 35 let a ve svém věku dosáhla vynikajících výsledků. Byla zástupkyní strany Budoucí Sýrie, kde se snažila, aby došlo k dialogu, aby se vrátila situace, která byla před válkou. Tehdy vedle sebe žily komunity jako Arabové, Kurdové, různé denominace křesťanů a muslimů. I když se teď ve válce tyto skupiny rozdělily na různé tábory a často bojují proti sobě... Hevrin byla zabita právě pro tyto myšlenky a byla nepohodlná. Evidentně někomu svými mezinárodními mírovými aktivitami šlapala na kuří oko.

V arabských zemích jistě není tolik političek jako u nás. Jak tam jsou vnímány?

Byla symbolem lepší, pozitivní budoucnosti. Pár dní před svou smrtí měla i veřejná vystoupení k těmto otázkám. Život podobných aktivistek a političek v těchto oblastech většinou končí doživotním zavřením, zbičováním, znásilněním nebo vraždou. Buď je popraví stát, nebo žoldáci. Je důležité vnímat to, že žena jako nositelka změny zdaleka není tak respektována jako muž a je po všech stránkách mnohem zranitelnější.

Řada Čechů má pocit, že jsou ženy v těchto státech utlačovány obecně. Jak to doopravdy je?

Ženy v Orientu jsou v globálu se svou rolí spokojeny, po generace jsou v ní vychovávány a to, co my vnímáme jako nemyslitelné a jako výraz těžké nesvobody, ony často vnímají jako přednost a ochranu před negativními vlivy ve společnosti. Jako příklad bych uvedla často námi kontroverzně vnímané nošení hidžábu. V zemích, kde stát striktně ženám nepřikazuje takový oděv nosit, ho muslimské ženy často nosí jako výraz své osobní zbožnosti a sounáležitosti s tradičním náboženstvím. Hidžáb se ale nosí pouze ve společnosti cizích lidí jako výraz slušnosti; naopak doma před příbuznými ženy své vlasy vůbec neskrývají. Nic se samozřejmě nedá idealizovat a je nutno zmínit, že postavení ženy na Blízkém východě je křehké a že skutečně často závisí na liberálnějším smýšlení mužských příbuzných.

Jaké je uspořádání tamějších rodin?

Nejběžnější je, že ženy nepracují, protože živitelem rodiny je muž. Přestože bychom čekali, že všechny ženy z konzervativního náboženského prostředí budou pouze plnit očekávanou společenskou roli, najde se v těchto zemích i hrstka aktivních, které se nechtějí spokojit se svým triviálním společenským postavením. Takové odvážné ženy pak bojují za základní práva a svobody, které jsou u nás naprosto běžné – ostatně u nás se také neřeší schopnosti a výsledky žen, ale to, jakou mají postavu, co mají na sobě apod. Hevrin byla jednou z žen, které dokázaly spojovat komunity v Sýrii, stala se skutečným mostem pro vzájemné pochopení a přijetí odlišujících se kultur. Pokud by žila déle, byla by jistě kandidátkou na Nobelovu cenu míru.

„Dva moje bratrance zabili“

Ve svém statusu jste zmínila, že byste nejspíš už dávno nežila, kdybyste zůstala v Sýrii…

Mám rebelskou povahu, takže bych dnes patrně byla mrtvá, protože bych nepřežila válku, stejně jako dva mí bratranci. Jeden z nich se procházel po ulici, když ho zastřelili radikálové. Obvinili ho, že je na straně syrské armády. A druhého zatkli, obvinili, že byl na straně povstalců, a ve vězení oběsili. Na pohřbu jednoho z nich zastřelili 17 smutečních hostů – členů rodiny. Tyto skutečnosti ilustrují, že v Sýrii probíhala občanská válka – nerozlišovalo se, na čí straně skutečně jste.

„Ke Kurdům se všichni otočili zády“

Aktuální konflikt v Sýrii se přirovnává k mnichovské dohodě. V Česku vyvolal vlnu solidarity. Jak tuto situaci vnímáte vy?

Vnímám to tak, že Kurdové dost zásadním způsobem pomohli vyhrát válku s Islámským státem. Spousta jich tam umřela. Bojovali velmi aktivně a při těch bojích za nimi všichni stáli a podporovali je. Teď najednou vyhráli a všichni se k nim otočili zády. Nejvíc v šoku jsem byla, když premiér Babiš na konci září prohlásil, že zcela

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Autor: Hana Langrová
Video se připravuje ...