7°C
Odmalička tak trochu vybočujete. Jménem, povoláním…
Byla jsem herečka už jako dítě a mám velké celoživotní štěstí, že mě moje práce hrozně baví. Hraji, dabuji, dabing i režíruji a neumím říct, co mě baví, těší nebo naplňuje nejvíc. Ze všeho mám radost a dělám to s láskou. Práce mi přinesla do života spoustu dobrého. Zkušenosti, zábavu a samozřejmě přátele.
Přátelé s malým nebo velkým P?
Obojí! Když jsme začali seriál dabovat, mimochodem je to už dvacet let, všechno si to sedlo. Jak s českými kolegy dabéry, tak s příběhy a osudy, které dneska už kultovní Přátelé prožívají. Skamarádili jsme se spolu, s holkami chodíme dodneška na obědy, jezdíme k sobě na chalupy, stýkají se i naše děti.
Pomohlo vám dabování Rachel k dalším příležitostem?
Já jsem vlastně takříkajíc „dvorní dabérkou“ Jennifer Aniston a baví mě to na place i v životě. Nedávno jsem potřebovala něco zařídit u jedné plynárenské firmy, tak tam volám a chci se představit: „Dobrý den, tady je...“ a ozvalo se: „Jo jo, já vím, Rachel Green!“
Podívejte se na ukázku ze seriálu Přátelé:
Potkala jste se někdy s Jennifer Aniston naživo?
Měla jsem to štěstí a musím říct, že je mi moc sympatická. Navíc má samozřejmě velký komediální talent a je přirozená. Není sice krásná v tom klasickém slova smyslu, ale něčím je nesmírně přitažlivá. Je radost ji pozorovat a cítím se s ní spjatá.
V životě je ale i spousta jiných úloh – matka, manželka. To posledně jmenované vám trochu nevyšlo, co se pokazilo?
Hlavně mám úžasné, nadané a milované dcery, se kterými mám krásný vztah. Bohužel jsem rozvedená a ten rozchod neprobíhal v úplném klidu. Těžko se mi volí slova. Nechci už rozdmýchávat žádné další konflikty, nechci nikoho očerňovat. Všechno to, co se stalo mně, bolí, ale občas se stane, že se lidi rozejdou. Bylo by skvělé, kdyby spolu pak ti dva dokázali alespoň formálně fungovat slušně a korektně. To u nás bohužel zatím moc nejde, ale já věřím, že se to časem zlepší. Přála bych si, aby dcery měly hezký vztah s tátou, protože pro ně to není lehké a děti by problémy, které mezi sebou rodiče mají, trpět neměly.
Celý rozhovor s Miriam Chytilovou si můžete přečíst v novém čísle tištěného Blesku pro ženy:
