2°C
Byla nebo jste stále holka, která sní o velké svatbě?
Holky sní často o tom, jak si ve svatební den užijí nádherné šaty, účes a make-up, jenže já si díky přehlídkám užila svatební šaty i líčení tolikrát, že z tohoto důvodu ani ne. Pro mě je v životě důležitější mít dítě nebo děti, protože podle mě ženu mateřství naplňuje. Svatba pro mě není tak podstatná. Možná i proto, že jsem samostatná a soběstačná, a odpadají tak praktické důvody, kvůli kterým se ženy dříve vdávat musely.
Váš partner má z předchozího vztahu syna – jak vás přijal?
Kubík je zlatíčko, máme moc hezký vztah, a navíc je partnerovi neuvěřitelně podobný. Někdy se dokonce proti Davidovi z legrace spikneme. Je to sranda. Dodneška mám v paměti, jak jsme spolu při prvním setkání skládali vlaštovky a sledovali, která poletí lépe.
Uvažujete i o vlastních dětech?
I díky Kubíkovi jsem poznala, jak děti umějí rozzářit život. Můj předchozí devítiletý vztah začal, když mi bylo dvaadvacet, takže v té době jsem na děti ještě myšlenky neměla a pak už bylo pozdě, vztah byl přechozený. S Davidem se znám rok a deset měsíců a naše soužití do sebe postupně přirozeně zapadalo. Takže jestli miminko přijde, bude přirozeným vývojem vztahu. Je pravda, že jsem posledních dvanáct let hodně pracovala, studovala a cestovala a pak přišla chvíle, kdy jsem se začala cítit hodně unavená. Měla jsem pocit, že jsem dokázala všechno, co jsem chtěla. Ale hlavně jsem to chtěla dokazovat svému okolí, a tu potřebu už teď nemám, chci být jen se svými nejbližšími. Proto i můj život je nyní více rodinný.
Vy a váš současný partner David Trunda prý pocházíte ze stejného města na Moravě. Je výhoda zjistit, že možná máte společné kamarády z dětství, znáte stejná místa?
My jsme se s Davidem dokonce narodili ve stejné porodnici ve Šternberku a vyrostli jsme patnáct kilometrů od sebe. Ačkoli jsme měli společné známé, neznali jsme se. Potkali jsme se až na mezinárodním golfovém turnaji v rámci European Tour, který můj partner spoluorganizoval v resortu Albatross. Člověk někdy musí objet půlku světa, aby našel lásku u někoho, kdo vyrostl v sousedství. Výhoda je i to, že máme na stejném místě rodiče.
Která z pracovních oblastí, jimž se věnujete, vás baví nejvíc – modeling, moderování, herectví nebo práce ve farmacii?
Moderování a farmacie. Herectví je spíš okrajová záležitost a dnes už se ani nevěnuji modelingu. Jednou za rok jdu přehlídku, jednou za rok fotím, a to hlavně pro návrhářky, se kterými mám dlouhodobou spolupráci. Moderování mě baví, protože příprava podkladů mi většinou doplňuje všeobecný rozhled o daném tématu. A farmacie je smysluplná práce, prostřednictvím které pomáháme potřebným.
Máte zkušenost i s herectvím. Uměla byste si představit, že u něj časem zakotvíte?
Pár epizodních a vedlejších rolí za sebou mám. Letos jsem točila také s režisérem Miroslavem Šmídmajerem film Jedním slovem tě miluji modře, kde hraji kamarádku fotografa, kterého ztvárňuje Vladimír Kratina. Také jsem si letos zahrála v seriálu televize Prima VIP vraždy. Nemám ale ambice fušovat do řemesla hercům, herectví mě baví jako zpestření modelingové práce. Herectví a modeling jsou spřízněné obory, vždyť i před objektivem musíte vyjadřovat emoce.
Zdá se mi, že už od získání titulu Miss České republiky v roce 2004 si držíte pořád stejnou linii. Je výsledkem tvrdé dřiny a odříkání, nebo je to dar od boha?
Těžké odříkání ani ne, ale je pravda, že jsem hodně sportovně aktivní. V zimě o víkendech lyžuju a v létě hraju golf. V pracovních dnech chodíme ráno plavat nebo běhat. Bez sportu bych asi žít neuměla. Mám ráda dobrou kondici a pocit, že když budu potřebovat doběhnout tramvaj, tak se nezadýchám. Je pravda, že míry mám od soutěže Miss ČR pořád stejné.
Celý rozhovor s Janou Doleželovou a mnohem víc najdete v časopisu Blesk pro ženy:
