Příští rok oslaví herečka Jana Šulcová sedmdesáté narozeniny. Každý věk má svá pozitiva. Také herečka si je našla.

Příští rok oslavíte sedmdesátku. Zajímá mě, jaká byste na tomto období našla pozitiva…

Já už bych mladá být nechtěla, zvláště v dnešní těžké době. Na mém věku je pozitivní, že si mohu dělat jen to, co mě baví. Už se neženu za kariérou, láskou, nemám zodpovědnost za výchovu dětí. Mně stačí, že mohu dělat své milované divadlo, bez kterého bych nemohla být. Se svým pejskem jsem denně dvě hodiny na procházce, mohu pracovat na své zahradě a raduji se ze svých vnuků. A největší pozitivum? V MHD jezdím zadarmo!

V jednom rozhovoru jste řekla, že jsou pro vás dcery a vnuci vždy na prvním místě. Jaká jste vlastně babička? Klasická rozmazlovací, liberální nebo se snažíte vzdělávat a mentorovat?

Jsem babička rozmazlovací. Vychovala jsem dcery a své tři vnuky už opravdu vychovávat nechci a ani nebudu. Kluci jsou navíc moc hodní, takže s nimi spíš lumpačím. Dcery to naštěstí akceptují.

Při nedávném udělování Českých lvů, kdy hlavní ceny za herecký výkon ve filmu Kobry a užovky získali oba vaši filmoví synové, na vás byla vidět nefalšovaná radost. Snad nebudu příliš servilní, když řeknu, že jsem ocenění za roli matky čekala i u vás...

Já jsem spokojená. Pro mě bylo pocta pracovat na tak krásném filmu, navíc se skvělými lidmi. Práce s režisérem Honzou Prušinovským byla úžasná a velký bonus navíc byl v podobě Matěje a Kryštofa Hádkových. Moc jsem si přála, aby film dostal ocenění, což se povedlo. A jako každá správná máma přeji úspěch víc svým “dětem” než sobě.

Ve filmu jste k nepoznání. Ztrhaná, zničená životem. Vy, sexsymbol své doby. Je pro herečku těžké nechat se zošklivit a hrát bez kapky make-upu doslova antierotickou postavu?

Takto byla moje postava napsaná, já jen plnila pokyn režiséra. Víte, když má režisér jasnou představu a vede vás, je to pro herce radost. I lidi ve štábu se podivovali, jak jsem se nechala namaskovat a že se takto vůbec ukazuju. Ale já ve fimu nebyla Jana Šulcová. Byla jsem žena na pokraji společnosti a asi by vypadalo divně, kdybych byla krásná.

Celý rozhovor a ještě mnohem víc si můžete přečíst v novém čísle tištěného Blesku pro ženy: 

Autor: archiv