Kdy jste zjistil, že byste se měl vydat cestou moderátora?

Na základní škole. Tenkrát v televizi existoval zábavní soutěžní pořad pro děti Piškvorky a my jsme ho chtěli ve škole hrát. Napadlo mě, že si ho nebudu vymýšlet, ale napíšu do tehdejší Československé televize, aby mi poslali scénář. Všichni se mi smáli. Říkali, že na nějaké dítě z Kralup se každý vykašle. Jenomže z televize mi nejen odpověděli, ale po natočení každého dílu mi scénář pravidelně posílali. Od té doby vím, že když něco chcete a všichni vám říkají, že je to nesmysl, tak to přinejmenším musíte zkusit. Mně to vyšlo.

Stalo se taky, že vám někdo pomoc odmítl?

Asi ano, ale mám jednu dobrou vlastnost, že nepříjemné věci vytěsňuji, takže je to daleko za mnou.

Ale odmítnutí a neúspěch můžou být zraňující. Máte nějaký tip, jak se z toho dostat?

Člověka to zarazí, naštve, zastaví, ale jde o to, jestli si dokážete říct: „Zkazil jsem to já, nebo někdo jiný? Co můžu udělat, aby se to příště neopakovalo?“ Na životě je kouzelné, že i když teď něco vypadá jako průšvih, s odstupem času pochopíte, jak je dobře, že se to stalo.

To jste si řekl, když jste „byl odejit“ z Novy?

Nova mi dala obrovské zkušenosti, přátele, hodně věcí jsem se tam naučil, ale bylo na čase posunout se dál. Nevěděl jsem jak, až zasáhl osud. Prima pro mě znamená svobodu. Mám teď daleko víc času na moderování různých společenských akcí a víc se věnuju svým přednáškám a seminářům.

Nepomyslel jste si, že se na televizní obrazovce možná už nikdy neobjevíte?

I když si to nepřipouštíte, tak vám to ostatní začnou podsouvat. Je to práce, kterou mám rád, nesmírně mě baví, tak by mě to zamrzelo, ale jsem typ člověka, který se o sebe dokáže postarat v každé situaci.

Když na letošním předávání cen TýTý padlo vaše jméno, viditelně se vám ulevilo. To je pro vás ta cena opravdu tak důležitá?

Když už se dostanete mezi pětici nominovaných, je docela přirozené, že chcete vyhrát, takže napětí bylo veliké. Klára Doležalová, která mě držela při vyhlašování za ruku, mi ji tak svírala, že mě skoro nepustila na pódium. Vážím si té ceny. Je to vzkaz od diváků a divaček, že svou práci nejspíš dělám dobře. A hlavně je to cena pro celé zpravodajství na Primě.

Celý rozhovor a ještě mnohem víc si můžete přečíst v dnešním vydání Blesku pro ženy.

BLZ_15_42

Autor: archiv