„Jsem ráda, že mám doma skutečného muže, který když má hlad, přijde domů,“ se smíchem vypráví manželka Antonína Šmakala, majitele farmy BioVavřinec. Naráží tak na skutečnost, že mít vlastní firmu obnáší pracovat téměř nepřetržitě. Přijíždíme na jejich farmu za šera, ale obchůdek, který mají hned vedle, je plný lidí. Vybrat si můžete čerstvé mléko, sýry, tvaroh, pomazánky, jogurty… Kdo by nechtěl, když je to tak dobré?

„Tuhle farmu jsem založil před třiceti lety,“ vypráví nejstarší v generaci, Antonín starší. Proč právě farmu? „Na vesnici by měli být zemědělci, ne jen chalupáři,“ říká s tím, že on sám v zemědělství pracoval od svých 15 let. Farmu vypiloval od základů, a že to je dřina, mi je jasné už při podání ruky – má ji pevnou a drsnou.

Párky 7x jinak. Super jednoduché a levné recepty

Nejdřív se bránil, pak podlehl
„Sám jsem se nejdříve pokračování rodinné tradice bránil, chtěl jsem být něco kolem práv. Ale nakonec mi to nedalo,“ vypráví jeho syn. Před šesti lety firmu definitivně přebral a přidal další nápady včetně názvu – podle zdejšího vysvěceného kostela svatého Vavřince. A jestli nelituje? „V současnosti je to pro mě srdeční záležitost, je to můj životní styl a podřizuju mu téměř všechno,“ doplňuje a přiznává, že bez skvělého týmu spolupracovníků, kterých má dnes dvaadvacet, ale i bez manželky a dětí by to tak dobře nešlo.

„Ano, farmaření je dřina, všechno musíte odpracovat rukama, proto vás to musí opravdu bavit. Ale když vás někdo pochválí, že mu něco chutnalo, je to důvod, proč druhý den znovu vstát a pracovat,“ doplňuje Antonín mladší. Přeje si, aby jeho syn nebo synovec – nejžhavější kandidáti na následovnictví – se rozhodli jít v jejich šlépějích. „Ale budu rád, když nejdřív půjdou do světa na zkušenou. Protože jedině tak můžou farmě přinést něco nového…“ uzavírá Antonín Šmakal.

Pokud si na výrobu sýra n etroufáte samy, můžete ho najít v prodejnách Náš grunt.

Více na téma rodinných tradic se dočtete v magazínu Blesk pro ženy, který si od včerejška můžete pořídit na novinových stáncích.