Co se vám vybaví jako první, když se řekne první republika?

"Momentálně hlavně seriál, ve kterém hraju. Ne, vážně: pro mě první republika znamená, že se chlapi pěkně a galantně chovali k ženám a ženy byly ženami. Dneska si myslím a nevím, jestli je to uspěchaností, nebo něčím jiným, ale ženy občas nejsou ženami, nebo se tak alespoň nechovají. Vždycky, když vidím, že se holka oblíká jako kluk, tak si myslím, že je to škoda."

Období první republiky je mnohdy idealizovanou dobou. Myslíte si, že seriál, který právě natáčíte, může toto vnímání změnit a tuto dobu ukázat více realisticky?

"Já v to doufám. Snad se nám podaří zachytit tu dobu tak, jaká opravdu byla. Snad se povede ukázat i stinné stránky první republiky, že vše nebylo tak růžové, jak se nám může zdát. Žádné období totiž není úplně růžové."

Mohla byste v několika větách popsat svoji postavu a její charakter?

"Hraju Magdalénu Škvorovou, což je podle mě úplně nejlepší postava z celého seriálu. Je to mladá holka, velmi chytrá, velmi emancipovaná, ze zámožné rodiny, jde proti konvencím, nesnáší kompromisy, když něco dělá, tak naplno, když miluje, tak opravdově, má smysl pro spravedlnost… To se mi na ní hrozně líbí, že je to velmi kladná postava, ale zároveň to není klasická „hodná holka“. Má sice dobré vlastnosti, ale zkrátka se s tím moc nepáře. Co si myslí, to řekne, ať to bolí, nebo nebolí, což si myslím, že je velmi dobrá vlastnost, když je někdo takhle upřímný. Magdaléna je hrozně fajn a chtěla bych taková být i já. V našem příběhu prožije velké zvraty, osud jí několikrát podrazí nohy. Když jsem teď dočítala poslední díly série, tak mě vlastně hrozně mrzelo, že taková fajn holka má tak složitý osud."

Jaká je vaše oblíbená historická osobnost z období první republiky?

"Já mám nejblíže k hercům, takže pro mě je to Adina Mandlová."

Jakým způsobem jste přistoupila ke ztvárnění svého charakteru? Hledala jste například inspiraci u prvorepublikových filmů nebo divadla?

"My to samozřejmě točíme úplně přirozeně, civilně, ale je pravda, že jsem se koukala na film Eva tropí hlouposti, a že jsem se u toho hrozně bavila, tím herectvím. S Petrem Vondráčkem jsme si pak při zkoušce na natáčení dělali legraci a tu zkoušku odehráli s takovou tou typickou hereckou prvorepublikovou dikcí. Petr to umí perfektně."

Jaké jsou zatím vaše pocity z toho, že se podílíte na natáčení velkého dobového historického seriálu? Liší se nějak způsob natáčení První republiky od toho, co jste doposud točila?

"Pro mě je Republika zatím úplně to nejvíc, co jsem kdy dělala. Konečně mám pocit, že mám opravdovou hereckou práci, že se mnou poprvé v životě někdo herecky pracuje. Bisi je první režisér, který se mi po herecké stránce takto věnuje: říká mi, co a jak mám dělat, nebo co dělám špatně. Přiznám se, že ze začátku jsem z toho byla dost vykolejená, nebyla jsem na to zvyklá a propadala jsem pocitům, že jsem špatná herečka, že se na to nehodím, že na tu roli nejsem dobrý typ… Ale pak jsem došla k tomu, že je to celé naopak, že to je dobře, že se mnou někdo takto pracuje, že se mi věnuje. S tímto seriálem se Veronika Nová, jako herečka, posunuje někam dál. Pak je pro mě důležité, že se to odehrává právě v období první republiky, že je to všechno prostě hezké. Ačkoli to tempo natáčení je hektické, tak to rozhodně není taková ta „fabrika“, jako se dneska točí většina seriálů. Mám pocit, že se to ti lidi snaží dělat hezky a poctivě. I na dveřích maskérny je nápis „nejsme továrna, tady se dělá umění“."

Co pro vás zatím bylo během natáčení První republiky nejtěžší?

"Stejně jako kolegové, i já se musela naučit řídit stará auta. Nejdříve mi to nechtěli dovolit, ale nakonec jsem se to naučila a je to pro mě jeden z největších zážitků, které jsem si odnesla. Ale opravdu nejtěžší je, že tím, že jsme s Bisim manželé, tak – a lidi to mají rádi, je to takové klišé, že režisér obsadí do jedné z hlavních rolí svou manželku – mám pocit, že musím všechny přesvědčit, že se na tu roli fakt hodím. Prošla jsem si pekelně dlouhým a pekelně náročným castingem – pětikolovým, což jsem v životě nezažila – kde byla spousta skvělých hereček. Ale ono není to jen o tom herectví, musíte se na roli hodit i typově, musíte splnit představy tvůrců o tom, jaká má Magdaléna být, a já se tomu asi přiblížila nejvíce. Musím prostě dokázat, že se nejedná o protekci. Já mám svědomí čisté, ale je to těžké, to říkám na rovinu."