4°C
Loni vám vyšlo nové album, ale už od první písně je jasné, že je zcela jiné než ty předchozí. Byl to záměr?
Byla to spíš výzva. Cítila jsem, že potřebuji nějaký velký projekt, kterému zasvětím část svého života. Lákalo mě udělat něco, co je víc komponované a trochu jiné než moje běžná tvorba.
Prý jste nechtěla jít do ničeho komplikovaného, ale dát dohromady 14 hudebníků z Británie, Česka a Slovenka mi připadá jako pořádná manažerská výzva!
Byla! Projekt jsem totiž začala tvořit se svým partnerem Eddiem. Nikdy jsem si nemyslela, že to bude tak složité. Celých deset měsíců jsme hledali nové lidi do týmu a teď můžu říct, že jsem spokojená. Stále se ale obracím pro pomoc ke svému starému manažerovi Jožkovi Šebovi, který má mnohem více zkušeností.
Už téměř rok je vaším přechodným domovem Praha. Eddie neměl problém odejít z Londýna?
Ne. Od osmnácti hrál v kapelách a procestoval celý svět. Rád cestuje a se změnami nemá problém, což je dobře, protože náš život se stále mění. Člověk nikdy neví co mu přijde do cestym, jsem moc ráda, že jsem ho našla.
Velká změna byla asi i vaše společná dcera Matilda, že?
Ano. Jednou mi kartářka předpověděla, že budu mít dvě děti. Vůbec jsem si nedovedla představit, kdo bude jejich otcem a najednou se objevil Eddie.
To ne, ale měl obrovský šarm. Říkala jsem si, že na tom člověku něco je, stále se mi objevoval v hlavě. Dlouhé měsíce jsme kolem sebe chodili, nebo spolu jen pracovali a nic. Najednou jsme se na sebe podívali, přesně vím, jaký to byl okamžik. Má tak krásné oči! A já jsem zjistila, že jsem ztracená. On se mi potom přiznal, že byl ztracený už delší čas. Potom jsem se už ani nemusela ptát, kdo bude otcem mých dětí, bylo to přirozené.
Umíte si představit život po jeho boku i přesto, že jste se ještě nevzali?
Já už jsem se rozhodla a to i bez papíru. Dokážu si představit, že mi bude osmdesát a pořád si budu po jeho boku užívat života. Nemá jednoduchou povahu, ale to je možná to, co mě na něm baví. Neodvažuju se tvrdit, že je tohle věčná láska, ale rozhodně je to můj životní partner.
A co druhé dítě?
Zatím nevím, Eddie je ze čtyř sourozenců a mě rozhodně láká kouzlo velké rodiny. Ale zatím nic neplánujeme. Asi je to tak v našich životech lepší. Než se narodila Matilda, tak jsem měla spoustu plánů, co se práce týče, cestování, chtěla jsem se učit francouzštinu, hrát na klavír.. Na dítě v nich nebyl prostor. A najednou přišlo a prostor se našel, v mém případě je tohle asi cesta, nechat se překvapit.
Kde je Matilda, když pracujete?
Když jsme začali pracovat na albu, tak pár zkoušek absolvovala s námi. Užívala si to, zkoušela různé hudební nástroje a bylo to roztomilé. Ovšem při zkouškách se dá soustředit jenom na jedno. Je super, že se můžu spolehnout na rodiče. Matilda je s nimi v Banské Šťávnici, kde máme zahradu, psa, chodí na procházky a miluje to tam. Je to pro ní mnohem lépe strávený čas než s rodiči ve zkušebně.
Mluví i slovensky?
Ano, teď mluví slovensky jako moje máma, protože s ní tráví hodně času. Na mě mluví slovensky na otce anglicky a občas nám i překládá.
S cestováním problém nemá?
Je to pro ní přirozená věc, snídáme v Londýně a večer jsme už v Banské Šťávnici nebo Bratislavě či Praze. Jsme takové super parťačky, hrozně si to spolu užíváme.
Věci už si balí sama?
Ano, má svůj batůžek a bílou tašku, kterou miluje. Kdybyste věděli co v ní má! Bere si ji totiž i na procházky do parku a bere si tam všechno, co tam najde. Takže jsme si tuhle z Londýna přivezli asi deset kamenů, nějakou tu větvičku a kaštany.
Jak zvládá vaší nepřítomnost?
Už od malička si moc dobře uvědomuje, že jsme muzikanti, máme spolu takové malé diskuze. Vysvětlím jí, kam jedeme a kdy se vrátíme a ona to bere. Pamatuju si, to jí byl asi rok, Eddie ji nakreslil mapku, takový plánek toho co budeme dělat a kde všude budeme, nevím, jestli to fungovalo, ale byla úplně v klidu. Nejdůležitější je myslím komunikace.
Prý si s vámi vykládá, i když s ní nejste?
Minulý rok jsme vyrobili takový speciální stromeček. Sehnala jsem polaroidový foťák, vyfotili jsme se všichni a fotkami jsme ozdobili stromeček. Matilda si chodí s těmi fotkami povídat. Vždycky si nějakou tu fotku sundá a je šťastná.
