2°C
Bulka v prsu, diagnóza, která děsí mnoho žen. Je možné nádor diagnostikovat ještě ve stadiu, kdy si ho sama nenahmatám?
Samozřejmě, na tom je právě postavena celá prevence – screeningová mamografie. Protože právě v případě, kdy jsou nádory zachyceny v raném stadiu a jsou opravdu tak malé, že si je žena sama ještě nenahmatá, má pacientka velkou šanci na úplné uzdravení.
Kdy bychom měly zpozornět?
Když si v prsu objevíte tvrdou, tuhou bulku, která většinou nebolí. Ale neplatí to samozřejmě stoprocentně. Můžou se objevit změny na kůži, to když nádor narůstá v hloubce a „táhne“ okolní kůži k sobě. Pokud roste nádor pod bradavkou, dochází ke vpáčení bradavky, pokud prorůstá do mlékovodů a poruší drobnou cévu, může docházet ke krvácení z bradavky.
Dalším z příznaků je takzvaná pomerančová kůže – ztluštělá, zarudlá a podobně, a také hmatné uzliny v podpaží. To jsou všechno varovné příznaky. Samozřejmě ale každá bulka v podkoží neznamená hned karcinom, může jít o něco zcela jiného.
Například?
U mladých žen se dost často vyskytují fibroadenomy, což jsou nezhoubné nádorky, které můžou být hmatné. Další skupinu onemocnění tvoří záněty, které se můžou objevit u žen v každém věku, často to bývá během kojení. Také během menstruačního cyklu se může se objevit bolestivost, někdy doprovázená hmatnou bulkou nebo trochu naběhlou prsní žlázou. Častým nálezem jsou také cysty, což je záležitost zcela nezávažná a dá se jednoduše léčit. Nahmatat si můžete také lipom, což je útvar tvořený tukovou tkání.
Kolik Češek ročně onemocní?
Podle statistik počet onemocnění stoupá. Částečně je to dané i tím, že ženy začaly chodit na preventivní vyšetření a díky tomu zachytíme více nádorů v nejnižších stadiích. A to je samozřejmě výborné. Každý rok u nás onemocní asi 6500 žen. Tedy mluvím jen o těch, o kterých víme a u kterých je nemoc zachycena, protože přijdou na prevenci. Zhruba 1700 žen ročně na tuto nemoc zemře. Vím, není to malé číslo, ale na druhou stranu pokud žena onemocní rakovinou prsu, má hodně velkou šanci, že se uzdraví a bude úplně v pořádku.
Aby nezůstávaly na své problémy a strach, který je v tomto případě pochopitelný, samy. Svěřte se svým nejbližším. Uleví se vám a partner, kamarádka nebo kolegové vám dodají novou energii a sílu se s nemocí poprat. Nepropadejte zoufalství, protože vaše šance jsou velké.
Jaká léčba nemocnou čeká?
Nádor se jako první prokáže na mamografu nebo ultrazvuku. Následně provádíme biopsii, což je odběr vzorku tkáně. Takže žena ještě dřív, než nastoupí léčbu, tak ví, jaký typ nádoru má.
Pokud biopsie prokáže zhoubný nádor, většinou následuje jako první stupeň léčby operace. Pokud je nádor už větší, pak se ještě před operací nasazuje chemoterapie. Následně po operaci žena podstoupí chemoterapii a většina pacientek následně i ozařování. V některých případech ještě lékař naordinuje hormonální nebo biologickou léčbu. Pro každou ženu v každé věkové skupině a podle typu a biologických vlastností nádoru je nastavena individuální léčba. Proto je velice důležitým prvním krokem právě biopsie.
Mezi ženami panuje velký strach, že je bolestivá. Je to pravda?
Zodpovědně můžu říct, že nebolí. Běžně totiž používáme lokální anestetika, která zabraňují tomu, aby výkon pacientku bolel. Jediné, co může žena cítit jako nepříjemné, je injekce, kterou jí lékař píchne, aby znecitlivěl místo výkonu. Většina žen ke mě přijde ve stresu a s obrovským strachem, a když skončíme, zpravidla se mi přiznají, že se bály úplně zbytečně.
Určitě není z čeho mít strach.
Za prvé chodit pravidelně na prevenci. Opakujeme to stále dokola, ale je to opravdu základ. Mladé ženy do 40 let by měly chodit jednou ročně na sonografické vyšetření. Pokud navíc v tomto věku absolvují umělá oplodnění nebo jinou hormonální léčbu, určitě by neměly lékařské kontroly podceňovat, minimálně pro svůj vlastní klid.
Po 40. roce pak doporučujeme jednou za dva roky mamograf. Dále by se žena měla sama vyšetřovat pohmatem, snažit se nebýt obézní, nepřejídat se, udržovat se v kondici a sportovat.
Co je podle vás pro úspěšnou léčbu naprosto zásadní?
Přijít včas, to v první řadě. Překonat strach, takové to „co když mi něco najdou?“ Ano, pokud tam problém je, my ho najdeme. Ale to je jedině dobře, protože tady víc než kdekoli jinde platí, že čím dříve, tím lépe. Není to tak, že bychom „to“ tam sami nasadili a samo to opravdu nezmizí.
