Před měsícem měl premiéru film Bez doteku, kde jste hrála prostitutku. To pro vás není úplně typická role…
Není, ale o to poctivěji jsem se připravovala. Když se natáčel seriál Expozitura, podívala jsem se i do skutečného nevěstince. Nikdy na ten zážitek nezapomenu.
Viděla jsem tam holky, kterým je kolem dvaceti, ale vypadají dvojnásobně starší. Jsou vrásčité, unavené a vyžilé. Ze setkání s nimi jsem hodně těžila i při natáčení Bez doteku.
Co na vaši odvážnou roli říkal váš přítel?
Je z branže, pracuje jako kameraman, takže pro mě má v tomhle ohledu pochopení. Jen málo věcí ho překvapí a na mé filmové partnery rozhodně nežárlí.
Jste spolu už dva roky. Bude svatba?
Kdo ví! Jsme sice zasnoubení, ale svatbu zatím neplánujeme. Oba jsme hodně časově vytížení, takže najít termín, kdy budeme mít oba čas, to je docela výzva! (smích)
Práce máte opravdu dost: hrajete v divadle, ve filmu i v seriálech. Co je vám nejbližší?
Vyhovuje mi, že můžu dělat všechno a vyzkoušet si různé druhy práce. Proti neskutečnému tempu, které vládne při natáčení pro televizi, byla třeba práce na Bez doteku pomalejší, intimnější a bylo víc času na detaily.
Máte nějakou vysněnou roli?
Jeden ze snů se mi splnil, když jsem si zahrála v představení Smrt a dívka podle filmu Romana Polanského. A jednou bych ráda točila s Gaelem García Bernalem. Španělsky se učím už dlouho, tak doufám, že to vyjde. (smích)
Jste známá i tím, jak otevřeně mluvíte o své anorexii. V médiích se teď tohle téma hodně propírá…
Jsem ráda, že je to období za mnou. Dnes jím normálně a ve formě se udržuju sportem a tancem, ne dietami. Ale je dobře, že se o anorexii píše. I kdyby se podařilo zachránit život jednomu člověku, stojí to za to.