Kdysi jste mi řekl, že se nemyjete, abyste voněl ženám. Co je na tom pravdy?
To je zvláštní věc, roky jsem se nemyl tak, že bych se namydlil mýdlem, a několik dívek mi napsalo, že se po našem setkání několik dní neumývalo, aby si podržely mojí osobní vůni. A to je dobře, protože jsem zřejmě pořád zdráv a voním.
V jednom z rozhovorů jste prohlásil, že se budete ženit a chcete další dítě. Bude tedy svatba?
V nějakém časopise se to nedávno objevilo a musím říct, že to opravdu není špatný nápad…….Ono totiž, jediné, co jsem kdy vysoudil jsou takzvaná práva, a když se ožením, tak tyhle práva přejdou automaticky na manželku a mým dětem, které s výjimkou asi pěti z nich, jsou neobyčejně nepřátelské a čekají na mou smrt, nezbude nic.
Váš vztah s dětmi asi není nejrůžovější….
Děti se se mnou co chvíli soudí, tak co. Jeden chlapec (syn David pozn. red.), když se ho ptali jestli je synem toho fotografa, tak řekl, že je to jen shoda jmen…vidíte, je to moje dítě, které jsem kdysi miloval. Jiný syn mě zase chtěl zbavit svéprávnosti, naštěstí to není tak jednoduché. Takže jestli se za mě děti stydí a pomlouvají mě, tak pak nemohu jinak.
Takže chystáte svatbu?
S přítelkyní Pavlou jsem 8 let a ještě jsem ji nepřistihl při chybě. Mě ženy podváděly, což je velice bolestivé, okrádaly mě, vybíraly mi účty a tak dále, ale ona mi nic takového zatím neudělala, nepřistihl jsem ji při nějaké podlosti a to je skvělé. Byl jsem třikrát ženatý a pravděpodobně budu i po čtvrté….
Třetí dítě po sedmdesátce také plánujete?
Počkejte, já třetí dítě mám, jen s jinou ženou a platím na něj alimenty…..Tři děti po sedmdesátce je myslím ubohý výkon, ale uvidíme (šibalsky se usmívá).
Právě jste se vrátil z Moskvy, kde probíhá vaše výstava fotografií. Jak jste se tam měl?
Božsky! Vzal jsem s sebou i svou přítelkyni, která tak poprvé letěla letadlem. Hlásili se mi i jiné ženy, že by se mnou chtěly letět, ale protože ty už letadlem letěly, vzal jsem tuhle. Moskva se hodně změnila od doby, kdy jsem tam byl asi před 15ti lety. Teď jsou všude mrakodrapy a silnice se spoustou drahých aut. Zrovna dneska jsem šel s jedním přítelem na vycházku podél řeky a potkali jsme dva nahé lidi, co tam leželi a oni mě zdravili, jiná dáma mi pak jen tak řekla !Sekne vám to“. A to vás potěší a nikde jinde na světě se mi to nestane. Proto jsem rád tady a jsem rád, že jsem Čech.
Jak vás ruská veřejnost přijala?
Jak moje fotografie a mě lidi přijmou, to se uvidí až na výsledcích výstavy, která se pak z Moskvy přesune do Petrohradu. Pak se teprve uvidí, jestli budu zase bohatec a nebo zůstanu chudákem (smích).
První dny výstavy byli v návštěvnosti úspěšné, tak to vypadá spíš na toho bohatce než chudáka.
Ano? Já vlastně nevím, nedostali jsme žádnou zprávu. Ale já se o to zase tak nestarám, jen se bojím že budu neúspěšný a budu zapomenut.
Myslíte, že právě vy můžete být zapomenut?
Myslím, že ano. Teď požívám určité známosti, ale za padesát let po mě nemusí štěknout ani pes. A toho já se bojím.
Jste slavný, na vás se nedá zapomenout. Dokonce o Janu Saudkovi bude natočen film......
Sice jsem dokončil scénář k filmu, který má být o mě, ale režisérka na něj samozřejmě nemůže sehnat peníze. Abychom natočili dobrý film o fotografovi, kterého ošidila ženská, potřebovali bychom tak padesát miliónů dolarů a ne dvacet milionů korun. To by se pak najal DiCaprio a bylo by.
Kdo by vás měl hrát z českých herců, nebo se budete hrát sám?
Má mě hrát pan Kaiser, to už je domluvené, jestli se ten film tedy bude realizovat. Je jasné, že já se hrát nemůžu, to je jako bych chtěl sestavit televizor, herectví je velmi těžká disciplína. Já jsem se kdysi, když jsem byl na mizině, nechal přemluvit k televiznímu pořadu, který jsem uváděl, a pak jsem se viděl a bylo to strašné.
Je někdo nebo něco, co byste chtěl fotografovat?
Fotku dělá model, ne fotograf a já bych chtěl fotit zajímavé věci. Mojí nejoblíbenější fotkou, kterou mi bohužel moje bývalá přítelkyně ukradla, je dívka, která nemá polovinu těla. Fotka se jmenuje „Dívka,, kterou jsem miloval“ a takové věci bych chtěl fotit, protože mám velký pocit dluhu. Mám sen fotit lidi, tak jak jsou, protože to, co se objevuje v časopisech vede k anorexii a podobným věcem a lidi takhle vůbec nevypadají. Proto chci teď na té výstavě v Číně ukázat věci, tak jak jsou. Chtěl bych dělat takové fotky, které mě přežijí, to by se mi líbilo.
Spousta vašich vrstevníků, by vám mohla závidět životní elán, jak to děláte?
Chodím cvičit s bývalými mistry republiky, vzpírám a do toho piju. Utratím 20 tisíc měsíčně za chlast. Pro mě alkohol spojen s milováním, jsem totiž stydlivý, vím jak vypadám, protože jsem se viděl omylem v zrcadle, ale když se ožeru, zapomenu na to a je to. Je to zvláštní, v mládí jsem nemohl sehnat ženskou a teď ve stáří se mi ženy rojí. Například jedna žena mi dnes poslala hořkou čokoládu a napsala mi tam vzkaz „Musím Vás vidět, je to rozkaz“.
Poslechnete?
Asi neposlechnu……
Ženy jsou vám mnohdy osudnými nejen v tom dobrém slova smyslu. Jak dopadl váš spor se Sárou Saudkovou?
Ještě nějak, pořád jsou nějaké soudy a já samozřejmě nic neuvidím. Nedávno jsem se dokonce dozvěděl, že prodala dům, o kterém jsem si myslel, že je můj. Navíc jsem se to dozvěděl tak, že mi soused poslal poštu. Sára je velice tvrdá dívka, nelítostná a všechno to připravovala od samého začátku.
Myslíte, že byla takhle vypočítavá?
Vím to! Ten dům jsem například stavěl v roce 1992 a ona už si ho napsala na sebe. Já jsem se o to vůbec nestaral. Takže to pro mě bylo velké překvapení. Ale co na tom, už jsem přišel o tři baráky, ale jsem na živu, tak co.
Neděláte vy si těžkosti se ženami, tak trochu sám?
Určitě ano, člověk si za všechno, kromě nějakých nemocí, může sám. Jak si ustelete, tak si lehnete…teď mám ale ustláno skvěle (smích).