2°C
Už od léta vymýšlíte dárečky a od začátku adventu nosíte v hlavě seznam cukroví, které letos napečete? Těšíte se, až vtisknete svému příbytku neopakovatelnou vánoční atmosféru? Pak sotva pochopíte, že existují i lidé, kteří Vánoce bytostně nenávidí.
Nesnáší Vánoce!
Předvánoční čas je pro mnoho lidí velkým zážitkem. V tomto období zdobí svůj domov větvičkami jehličnanů, věnci, svíčkami, anděly a vším možným, co k Vánocům patří. Některé ženy jsou natolik vynalézavé, že si dekorace vyrábějí samy. V mnoha případech je to i kvůli příliš vysokým cenám v obchodech. A tak to ve většině domácností vypadá jako v zahradnictví. Na konci této příjemné práce je každý spokojený, protože vlastníma rukama vyzdobený byt vypadá někdy lépe než idylka na fotografiích v časopisech. A proto ty přípravy rozhodně stojí za námahu. Bohužel, problém je v tom, že většina mužů k tomuto parádění nemá vztah a nad krásně vyzdobeným bytem nejásají tak jako ženy.
My ženy to však neděláme jen pro sebe, ale i pro své partnery, aby se o svátcích cítili co nejlépe. Ale oni to nechápou a svým "nadšením" pro Vánoce nám tak trochu brnkají na nervy. Pak už chybí jen krůček k tomu, aby celé svátky byly plné dusné atmosféry. Pokud byste náhodou chtěla, aby s vámi partner šel obejít vánoční trhy, pravděpodobně narazíte na odpor a uslyšíte něco na způsob: "Jdi si tam radši s kamarádkou."
Odmítá pomoc
Jestliže vám navíc vaše drahá polovička s ničím nepomůže, nastává problém, který obě strany mohou vnímat zcela odlišně. Muž si neuvědomuje, jak svým chováním svou ženu zraňuje. A žena je přesvědčená o tom, že pokud ji skutečně miluje, měl by společně s ní prožívat i její nadšení a nabídnout jí pomoc s tím, na co sama nestačí.
Ale proč někteří muži tyto nádherné svátky tolik nenávidí? Když se důkladně zamyslíte, možná na to přijdete sama. Někomu třeba vadí, že příliš času během adventu věnujete vánočním přípravám a tím pádem zanedbáváte partnera. Když po večerech pečete cukroví a váš partner by už rád něco povečeřel, tak se mu prostě nesmíte divit. Vždycky je to otázka kompromisů.
JANA (38 let)
Katolička versus ateista
Paní Jana je z katolické rodiny a Vánoce ctí tak, jak ji to naučili rodiče, i jak to cítí podle svého náboženského přesvědčení. Ovšem za životního partnera si vybrala ateistu Tomáše, a přestože v jejich soužití tento fakt nepředstavuje závažný problém, o Vánocích se jejich rozdílné pohledy přece jen projeví. "Intenzivně vnímám půvab kouzelných dní adventu, těším se na Vánoce a prožívám je zejména po stránce duchovní. Ale samozřejmě i materiálně nechci svátky v ničem ošidit," říká Jana. Její muž však nenávidí nakupování dárků a prohlašuje, že mu vadí striktně daný itinerář Vánoc.
"Pro mě jsou to nádherné tradice a rituály zakořeněné v dětství, které si nedám vzít. Pro něj je to diktát, jak sám říká, diktát toho, co se jí i co se dělá," popisuje Jana manželův vztah k Vánocům. Přiznává, že mají svátky rozplánované den po dni, každoročně 23. prosince chodí na hřbitov, Štědrý den si Jana neumí představit bez dlouhé procházky a bez půlnoční mše. Doma jí voní (jemu ovšem smrdí) purpura a františky, ona miluje Rybovu Mši vánoční a pouští si ji stále dokola, zatímco rocker při barokní hudbě mlčky "trpí".
"Snažila jsem se ho zasvětit do tradic i do mého rozpoložení, ale nakonec jsem to vzdala. Prožívám si Vánoce tak trochu po svém a můj muž jen tak přihlíží. Pro okolí to může vypadat obludně, nepomáhá mi, neláme si hlavu s dárky, většinou to skončí knížkou nebo kosmetickým balíčkem. Zkrátka on si svátky přetrpí, zatímco já si je užiju," dodává Jana se smíchem. Co na tom, že Tomáš se vysmívá předvánočnímu chaosu - jí ten ruch nevadí, dokonce ji to vyloženě baví. Podle Janiných slov jí to její muž vynahrazuje jinak: "Nemůžu po něm chtít, aby stejně prožíval to, co já mám zažito z dětství a co má pro mě mnohem větší symboliku. V jeho rodině vnímali Vánoce téměř jako buržoazní přežitek a později jako svátky komerce a jako nenasytnou žeň ziskuchtivých obchodníků."
Trauma z dětství
Irenin muž pochází z rodiny, kde se Vánoce připravovaly s takovým nasazením a vervou, že byl nakonec pokaždé rád, když už bylo po všem. Měl prý každý rok pocit, že vynaložený čas a úsilí vůbec nestojí za ten krátký pocit hojnosti. "Dodnes vzpomíná, jak jednou při gruntování, kdy v domě nezůstal kámen na kameni, slíbil sám sobě, že Vánoce provždy vypustí ze svého kalendáře," přibližuje Irena manželův vztah k Vánocům. To však nemohla tušit, když se seznámili. Chodili spolu sice téměř 2 roky, ale vánoční svátky spolu zatím neprožívali. Irena sice věděla, že její partner Vánoce nesnáší, ale nepovažovala to za důležité.
Vzali se a Irena vzápětí otěhotněla, a jako správně přecitlivělá "těhulka" první manželské Vánoce probrečela. "Chtěla jsem mít sváteční domov, těšila jsem se, že pozveme příbuzné a známé do vyzdobeného bytu, ale můj partner tyto moje touhy naprosto ignoroval. Dodnes si vzpomínám, jak jsem stála s bříškem na štafl ích a tvrdošíjně přidělávala girlandy nade dveře, sama se snažila osekat kmen stromku, abych ho mohla připevnit do stojanu. On sice obstaral kapra, ale to jen proto, aby neměl výčitky, že mě nechal úplně na holičkách," vzpomíná dnes už maminka dvou kluků. Následující rok už to bylo veselejší. Měli malého Filípka, ten se u stromečku zajíkal radostí při pohledu na světýlka. A manžel se snažil i udělat rodině radost dárky. "Dnes je Filípkovi šest let a jeho bráška je jen o rok mladší. Tatínek jim kupuje dárky pod stromeček se stejným nadšením jako já. Nějak za tu dobu našeho manželství pochopil, že před Vánocemi nemusí absolvovat ani generální úklid, ani povinné rodinné návštěvy. Uklízím průběžně, jinak to s malými dětmi ani nejde," komentuje Irena situaci v rodině. Její muž dnes se smíchem přiznává, že jeho nepřátelský postoj k Vánocům bylo jakési postpubertální trauma, ze kterého zkrátka musel vyrůst.
A troje poslední svátky vyřešili tak trochu šalamounsky: spojili Vánoce se zimní dovolenou. Přípravy se tedy omezí na nákup symbolických dárečků. Irena by sice byla ráda doma a užívala si teplo domova, ale manžel je nadšeným cestovatelem a vyznavačem zimních sportů. S nadšením učí kluky lyžovat a rád jim ukazuje něco nového. "Považuji za svůj malý osobní úspěch, že o stromek ani o kapra už se rozhodně starat nemusím. Dnes můžu říct, že můj muž má Vánoce docela rád, nestojí o tradiční svátky, ale už si to dokáže vychutnat a užít. Občas si ale vzpomenu na ty proplakané Vánoce s Filípkem v bříšku," zakončuje mladá maminka své vyprávění.
