Autor: Michal Kadaník

Jak se jste se s oborem zlatníka vlastně setkal? Byl to váš sen nebo snad rodinná tradice?

Svůj první šperk jsem vyrobil v šestnácti letech a jednalo se o přívěsek pro moji mámu. Na střední škole jsem pak potají vyráběl na soustruhu místo matek šperky pro holky, které se mi líbily. Svůj první prsten jsem vyrobil v sedmnácti. Postupem času jsem spojil lásku, šperky i kresby v jedno. Vystudoval jsem umělecko-řemeslný obor Zlatník u pana Lambeitla.

Asi se nemusím ptát, zda jste si snubní prsteny vyráběl sám?

Snubní prsteny jsem navrhnul, ale nechal jsem jej vytisknout na speciální 3D tiskárně z titanu. Zásnubní mají podobný příběh. Je to můj design, nicméně dle zlatnické pověry jsem přenechal výrobu kolegovi. Prý to přináší smůlu, když bych ho vyráběl sám.

Kromě toho, že k vám do pražského showroomu chodí především muži se zakázkami zásnubních nebo snubních prstenů, objednávají si také oni šperky? V nabídce máte také šperky pro muže.

Trochu bych poupravil tvrzení, že jsou to výhradně muži, kdo chodí vybírat prsteny. Samozřejmě výběr zásnubního prstenu je především na nich, nicméně posléze jsou to právě ženy, které by měly rády sladěné snubní prsteny s tím zásnubním. Vyloženě pánské šperky v portfoliu nemám, ale najde se tam pár unisex kousků.

Autor: Michal Kadaník

Jaká tvorba vás osobně nejvíce baví?

Nejraději vyrábím právě ty prstýnky. Možná fascinace v omezení prostoru a nositelnosti. A také možná proto, že se jedná o kousek, který je spojován s radostnými životními etapami.

Kde sbíráte inspiraci?

Nenazýval bych to inspirací, ale životní energií, kterou beru, kde se dá. Především z různých zážitků a prožitků. Ty následně přetavím ve šperk. Nikdy jsem úplně nekráčel po ušlapaných cestách, spíše jsem testoval mantinely.

Více informací se dozvíte na webu michalkadanik.cz.