2°C
Po druhé světové válce to měly ženy obzvláště těžké. Od chvíle, kdy Klement Gottwald dorazil na Pražský hrad, dámská móda si jen horko těžko obhajovala své místo na slunci. Vše ovládl kult dělnice v montérkách. Naštěstí tohle období netrvalo dlouho, krásnější polovina lidstva si radost ze života vzít nenechala.
Od lacláčů ke švadleně
Po pár letech se přizpůsobil i komunistický aparát a strana ženám právo na krásu odpírat přestala. Šedesátá léta už byla zábavná, veselá a hravá. A to i díky tomu, že si Češky dokázaly leccos spíchnout samy. Běžně se šilo na zakázku a v salonu nebo u švadleny a každá druhá Češka měla doma vlastní šicí stroj. „Svépomocí se za socialismu řešilo skoro vše, konfekční průmysl byl svázaný deficitem materiálu i technologií, navíc měl své pětiletky a na poptávku nedokázal reagovat dost pružně,“ dodává Michal Petrov, autor výpravné trilogie Retro ČS. V dámské i pánské módě se právě kvůli neúplnému vybavení továren a nedostatku kvalitních materiálů uplatňovaly často náhražky – zejména se to týkalo výroby džínů, kultovního kusu oděvu poválečného světa. Ty byl československý oděvní průmysl schopen dodávat v uspokojivější kvalitě až v druhé polovině osmdesátých let. To už ale socialismus prakticky končil.
První bikiny
Když módní svět objevil bikiny, společnost se bouřila. Na módní přehlídce v roce 1946 je musela předvádět zaplacená striptýzová tanečnice. Dalších deset let čekaly na příležitost. Tu dostaly až ve filmu… a bůh stvořil ženu s Brigitte Bardot, která se právě v tomto filmu v bikinách objevila. V šedesátých letech už je nosila snad každá bez ohledu na věk.
Prohlédněte si retro plavkovou módu v naší fotogalerii:
Celý článek si můžete přečíst v novém vydání časopisu Blesk pro ženy, které je tento týden na stáncích. Nebo si ho můžete koupit v našem iKiosku.
