Pro zvětšení prsou vlastním tukem se rozhodují ženy, kterým je cizí představa implantátů v těle a zároveň netouží po radikálním zvětšení objemu. Při autoaugmentaci, jak se zákroku, při kterém jsou prsa zvětšena pomocí vlastního tuku, odborně říká, lze změnit objem asi o jednu až jednu a půl velikosti. U silikonových implantátů toto omezení odpadá. Dalším důvodem pro autoaugmentaci může být obava z jizev či nechuť k cizorodému materiálu v těle a s ním spojeným případným rizikům, která souvisejí právě se silikonovými implantáty. Vlastní tuk v tomto ohledu zatěžuje organismus jen minimálně.
Zvětšení prsou vlastním tukem probíhá v celkové anestezii a trvá asi 3 hodiny. Zákrok provádí například pražská klinika plastické chirurgie Brandeis Clinic, která je vybavena přístrojem Adivive. Ten sám tuk odebere, udělá tumescenční anestezii, odstředí ho a aplikuje ho na cílové místo. Díky patentovanému disku ve stříkačce lépe oddělí tuk z odebraného místa od přebytečných tekutin, poškozených buněk a zbytků anestetického roztoku, takže se na cílové místo transplantují vysoce kvalitní tukové buňky bez nečistot. Proto se přístroj Adivive může chlubit až téměř 100% „přežitím“ tuku na novém místě. Kmenové buňky, které jsou obsaženy v tukové tkáni, zajistí, že výplň se rychle stává přirozenou součástí prsou. Už druhý den je možné odejít z kliniky domů, rekonvalescence trvá pak asi dva týdny. Není ale třeba nosit žádné speciální stahovací prádlo, jako je tomu v případě zvětšení prsou silikonovými implantáty.
Jaké jsou výhody autotransferu tuku? Tělo nemusí pracovat s žádným umělým materiálem, je tedy minimálně zatížené, a proto je po operaci rychlá rekonvalescence. Po zákroku nezůstávají viditelné jizvy a výsledek působí přirozeným dojmem, prsa jsou na pohmat měkká. Zákrok je sice delší, protože v sobě spojuje liposukci a operaci, ale přinese zároveň dvojí efekt. Ubere v místech, kde je nadbytek, a přidá tam, kde je nedostatek.
Ať už se rozhodnete pro augmentaci vlastním tukem nebo ještě zvažujete silikonové implantáty, vždy bude zákroku předcházet konzultace s lékařem na klinice. Ten vám na základě klinického vyšetření a vašich představ pomůže v rozhodnutí, kterou techniku použít, vysvětlí operační postup, pooperační režim i možná rizika.
Inspirujte se příběhem Kateřiny, která se rozhodla pro autotransfer!