S podzimními dny přicházejí ranní mlhy a bohužel také rýma, kašel a virózy. Ten, kdo si v létě dopřál alespoň dva týdny relaxační dovolené, rozhýbal tělo plaváním, na kole nebo pěšími túrami, nasál správnou dávku slunce a využil čerstvé ovoce a zeleninu k zásobení organismu vitaminy, bude proti infekcím dobře ochráněný. Pěknou dovolenou si však můžete dovolit ještě teď v září. Procházky loukami a lesy přitom nabídnou nejen odpočinek, ale i možnost přinést si domů – kromě hub v košíku – také kus zdraví z přírody. Na co pamatovat? Byliny sbírejte jen v místech, kde nehrozí jejich kontaminace (okolí silnic a práškovaných polí tedy nebudou těmi správnými).
Pestrá trojice plodů
Jeřáb ptačí, růže šípková a slivoň trnitá u nás rostou skoro všude. Přitom právě tyto docela běžné dřeviny tvoří základ podzimní lékárny. Jeřabiny trhejte se stopkami a předsušte je zavěšené v místnosti, kde proudí vzduch. Po pár dnech kuličky otrhejte a dosušte rozložené na pergamenu (pečicím papíru). Sušením, stejně jako vařením, se úplně odstraní nepříjemné účinky kyseliny parasorbinové a kyanovodíku, které při konzumaci čerstvých plodů mohou způsobit lehkou otravu. Jeřabinové marmelády a kompoty jsou nejen chutné, ale i zdravé, protože podporují vylučování trávicích šťáv. Ze sušených plodů se připravuje čaj (2 minuty vařte ve vodě, pak ještě 10 minut louhujte), který účinkuje projímavě a močopudně. Také zvyšuje tvorbu žluče, užívá se jako antirevmatikum nebo k rozrušování a vyplavování močového písku a menších kaménků a také jako prostředek regulující činnost střev. Sirup (vymačkanou šťávu smíchejte v poměru 1:1 s cukrem a vařte do zhoustnutí) se osvědčil i při zánětech horních cest dýchacích.
Co vám nabídnou šípky? Vysoký obsah vitaminu C, který nejlépe zachováte pomalým sušením, maximálně při 50 °C. Na čaj je stačí plody podrtit a přelít horkou vodou. V zimě jeho popíjení posiluje imunitu a pomáhá vzdorovat nachlazení.
Trnky s velkým obsahem tříslovin dokážou úspěšně bojovat proti průjmovým onemocněním a katarům zažívacího ústrojí. Trhejte je však až po prvních mrazících, pak ztratí svou trpkost
Zimní vitaminy |
Nezapomeňte na kořeny
Čím začít? No přece tím nejdostupnějším – pýrem plazivým. Zahrádkáři ho považují za úporný plevel, kdežto bylinkáři si pýru cení jako jedné z nejhodnotnějších rostlin. Kořen nebo celý oddenek se sbírá v září až říjnu a je třeba rychle ho usušit na slunci nebo v sušičce. Nalámané kousky skladujte v těsně uzavřené nádobě. Odvar z kořene má přímo zázračné detoxikační účinky – rozpouští solné usazeniny i urátové krystalky (pomáhá při dně, artróze, zánětech močových cest), snižuje hladinu cholesterolu a odvádí škodliviny z jater, což prospívá celkové imunitě. Výhoda? Pýr nemá nežádoucí vedlejší účinky, takže čaj můžete popíjet dlouhodobě.
Tajuplná leuzea
Nejznámější životabudič je ženšen, u nás ho však nevypěstujete. Zato leuzea saflorová neboli maralí kořen – trvalka podobná bodláku, ale bez ostnů – se dá bez problémů pěstovat i u nás, přestože jejím domovem je Sibiř. Semena patří do země koncem léta, kořen budete sklízet za dva roky na podzim. Dobrá zpráva? Účinky maralího kořene se ženšenu velice blíží. Výluh pozitivně ovlivňuje centrální nervovou soustavu, například schopnost zlepšovat učení. Snižuje hladinu cukru a cholesterolu v krvi, podporuje tvorbu svaloviny bez negativních vedlejších účinků typických u hormonů. Rovněž příznivě ovlivňuje regeneraci jaterní tkáně, snižuje krevní tlak a rozšiřuje cévy. Zlepšuje také zásobení mozku kyslíkem. Potvrdilo se, že výrazně zvyšuje adaptabilitu organismu, fyzickou i duševní odolnost, velmi dobře působí při celkové tělesné slabosti, depresích a nadměrné podrážděnosti, při bolestech hlavy a nechutenství. Zajímavost? Maralí kořen roste bujně a zelené části se silážované přidávají do krmných směsí pro dobytek. Zvyšuje se tím jeho užitkovost a vitalita
Bylinky na okno |