Pátek 22. listopadu 2024
Svátek slaví Cecílie, zítra Klement
Oblačno, sněžení 2°C

Pánové, samoživitelky neexistují! Proč děti dostanou peníze, jen když otec zemře?

1. září 2016 | 10:00

Máloco mě tak vytočí jako některé hovory na téma alimentů a toho, kdo komu by co měl a neměl platit. Nemístné jsou i řeči, že si za potíže s nedostatkem peněz rozvedení rodiče mohou sami, protože si toho druhého partnera špatně vybrali.

Slovo samoživitelka je nesmysl. Proč by měla nějaká žena dítě, které vcelku logicky má i otce, živit sama? Ženy po rozvodu by ho snad vůbec neměly vypouštět z úst, a smiřovat se tak s tím, že to je holt jejich osud. 

Nebudu se tady pouštět do debat o tom, jestli je dobře či špatně, že soudy většinou svěřují děti matkám. Vyjdu z toho, že zatím to tak zkrátka je, příčin to má více a jednou z nich bezesporu je nevelký zájem části otců o další život jejich dětí.

Nejenže je nechtějí do své péče, ale zjevně jim ani nezáleží na tom, jak se jejich dětem povede. Jak jinak si vysvětlit, že mezi nimi je zároveň tolik mužů, kteří na své děti neplatí peníze vůbec nebo jen málo či občas, takže na to stejně není žádné kloudné spolehnutí. Mimochodem, podle Asociace neúplných rodin, která vyšla z policejních statistik, je neplacení výživného druhým nejčastějším trestným činem. 

Jasně – existují situace, kdy muž o děti stojí a žena mu dělá všelijaké naschvály nebo po něm chce výživné neúměrné, ale troufám si tvrdit, že tohle promile případů nic nezmění na tom, že zhruba třetina dětí z neúplných rodin žije na hranici chudoby a že za to mohou jejich tátové. To není číslo vycucané  prstu.  „Neúplné rodiny s jedním rodičem, tedy většinou s matkou, mají všeobecně výrazně nižší životní úroveň než rodiny úplné a situace českých sólo matek je v tomto ohledu opravdu složitá,“ říká Radka Dudová ze Sociologického ústavu Akademie věd. Podle ní je přes třicet procent neúplných rodin v Česku přímo ohroženo chudobou.

...
Autor: Shutterstock
A i ty rodiny, které na tom nejsou tak špatně, nezájem otců odnášejí, protože sice netřou bídu s nouzí, ale už nezbývá třeba na jazykové kurzy a podobně. Proto mi přijde jako dobrý nápad, aby stát podobně jako v Německu vyplácel zálohové výživné až do dvou a půl tisíce korun měsíčně. Které by pak po dlužících rodičích vymáhal stát, nikoliv rodič. I s rizikem, že peníze nikdy nevymůže – ze státního už šly peníze na větší nesmysly. 

Protože ne každý rodič má dost energie a odvahy na to, aby vymáhal peníze pomocí exekutora, ačkoli dnes je to mnohem snazší než dříve a šance je tímhle způsobem získat je poměrně vysoká. Ale samozřejmě není stoprocentní a někdy se prostě nevymůže nic. Stát by tohle riziko na sebe měl vzít. 

Jaké jsou nejčastější výmluvy neplatičů výživného?
Autor: Profimedia
Bohužel, reakce některých politiků je nehorázná – mám na mysli řeči o tom, že ženy, kterým chybějí peníze, si za to mohou samy, jelikož si otce svých dětí špatně vybraly. Nedivím se, že tyhle řeči nadzvedly i ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou, a držím palce, ať se jí podaří boj za zálohové výživné vyhrát. Protože dneska se stává, že některé dítě od svého otce nevidí celé dlouhé roky ani korunu, a jemu to projde. Změnilo by se to jedině v případě, kdyby dotyčný muž umřel, a dítě by tak získalo nárok na sirotčí důchod. Drsné? Pravdivé. 

ROZVOD A ALIMENTY: Tady si můžete přečíst více