Pátek 22. listopadu 2024
Svátek slaví Cecílie, zítra Klement
Oblačno, sněžení 2°C

Dopis, který vám zlomí srdce! Otec píše svému mrtvému synovi

Ztráta dítěte je hrozná. Tom své pocity vyjádřil v dopisu svému mrtvému synovi.
11. března 2014 | 06:00

Hrozný pocit bezmoci nad ztrátou dítěte je těžké popsat. Ta bolest musí být nesnesitelná. Angličan Tom Riles se s ní pokusil vyrovnat dojemným dopisem, který svému mrtvému synovi napsal.

Drahý synu,

držel jsem tě v pátek večer poprvé a naposledy. Byla to jeden z nejsmutnějších, nejvíc srdcervoucích a zároveň nejkrásnějších okamžiků mého života. Bylo mi ctí držet tě.

Jsem na tebe hrdý, synu. I když jsi s námi byl jen do poloviny těhotenství, zanechal jsi v naší rodině stopu, která bude trvat věčně. Díky tobě miluji svou ženu víc, než kdykoliv před tím. Díky tobě cítím ještě silnější spojení se svými dětmi, než kdy jindy. Když je obejmu, cítím tvou přítomnost.

Je smutné, že si budu navždy pamatovat telefonát tvojí maminky z minulého týdne, když mi řekla, že jsme tě ztratili. Byl jsem doma s tvým bratrem a sestrou, a byl jsem v šoku. Celé její těhotenství totiž bylo z těch, které za sebou maminka měla, to nejhladší, bez sebemenších komplikací. Snažil jsem se ji utěšit po telefonu. A potom, když přijela domů, truchlili jsme spolu. Tví sourozenci nás nenechali moc dlouho plakat, protože stále chtěli něco pít, nebo jíst.

Ztráta dítěte je hrozná. Tom své pocity vyjádřil v dopisu svému mrtvému synovi.
Autor: Shutterstock.com
Pátek je obvykle den, na který se těším. Ten minulý byl ale odlišný. Nikdy jsem se v pátek neholil, ale tentokrát jsem to udělal. Byl to jediný den, kdy jsem tě mohl držet... Chtěl jsem vypadat co nejlépe. Jeli jsme do nemocnice už v 8 hodin ráno, byl to tmavý, ponurý a deštivý den, stejně jako pocity v našich srdcích.

Tvoje maminka si vzala léky na vyvolání kontrakcí a během následujících 10 hodin ukázala svou lásku a oddanost k tobě, jak se blížilo tvé zrození. Mimochodem, tvoje máma je nejneuvěřitelnější a nejkrásnější člověk, kterého jsem kdy potkal. Jsem tak šťastný, že jsem s ní a že je to moje žena.

V pátek 28. února ve 20:35 jsi přišel na svět. I když v tvém krásném tělíčku netlouklo srdce, byl jsi plný lásky, něhy a odvahy. Tvoje máma tě držela, a pak přišla řada na mě. Cítila jsem se tak šťastný, že mohu držet svého druhého syna v dlaních, a zároveň hrozně smutný. Plakali jsme. Vyprávěli jsme ti o tvém bratrovi a sestře. Představovali jsme si tě, jak k nám běžíš rozkvetlou loukou šťastný a plný života. Zpívali jsme ti. Když dozněly poslední slova písně "Tichá noc" věděli jsme, že je čas se rozloučit.

Ztráta dítěte je hrozná. Tom své pocity vyjádřil v dopisu svému mrtvému synovi.
Autor: Facebook

Byli jsi s námi příliš krátce, ale budeme tě mít navždy v paměti i našich srdcích. Dali jsme ti jméno Skotland Bansley Riles, a s maminkou chceme vzít tvůj popel s sebou, až jednou pojedeme do Skotska. Obvykle s námi naše děti necestují (jsou tak trochu trochu divoké), ale chceme ti ukázat svět.

Náš drahý Scotty... Chybíš mi víc, než mi kdy v životě cokoliv chybělo. Máme tě rádi. Budeme tě ctít. Budeme lepší rodiče a lidé, protože jsi je z nás udělal. Děkujeme ti.

S láskou,

táta