Pátek 22. listopadu 2024
Svátek slaví Cecílie, zítra Klement
Oblačno, sněžení 2°C

Hlídání vnoučat: Je to povinnost, nebo ne? A jaká je vaše babička?

  • Máte hlídací babičku, nebo ne?
    10. června 2015 | 06:00

    Dnešní mladistvé důchodkyně nevědí kam dřív, protože kromě práce mají spoustu zájmů. Některé starší ženy vnoučata zkrátka tak neberou. Zároveň je možné narazit na inzeráty, v němž mladá rodina shání starší paní na hlídání, kterou chce coby babičku přijmout do rodiny. Babiček, které by považovaly za svou životní náplň hlídání další generace, zjevně ubývá. Je to ale vůbec jejich povinnost? 

  • Co čekají rodiče?

     

    ...
    Autor: Shutterstock.com

     

    Pokud jde o babičky, asi nejdrsnější byl jeden můj známý. Když se jeho tchyně měla pouze k tomu, aby kritizovala, co ohledně výchovy dělají špatně, ale nikoli k tomu, aby jim třeba nabídla hlídání, zmínil před ní nějaký dokumentární film britské stanice BBC. "Podle něj má dlouhý život prarodičů jediné opodstatnění – totiž aby pomáhali s vnoučaty," řekl známý tchyni. Ta se celkem logicky urazila. 

     

    Když si člověk dá práci a projde zkušenosti lidí na všelijakých webech nebo se poptá v okolí, narazí na hodně odlišné přístupy prarodičů. Celkově se ale zdá, že s tím, jak jsou rodiny stále menší a menší a babičky dlouho mladistvé, hlídání z jejich strany přestává být tak běžné jako dříve. To, že by babička odešla do důchodu, aby hodně pomáhala mladým, je už v podstatě rarita. 

     

  • Řeč čísel

     

    senioři, cestování, Paříž
    Autor: Shutterstock

     

    Podle výzkumu z roku 1991 si sedm seniorů z deseti myslelo, že rodiče mají pro své děti udělat vše, tedy jim i hlídat vnoučata za cenu vlastního sedření. V roce 2008 už byla toho názoru sotva půlka a dá se čekat, že dneska bude takových nadšenců ještě méně. Důvod? Sami mají spoustu vlastních zájmů a nemyslí si, že po šedesátce jejich vlastní život skončil. 

     

  • Jaká je česká babičkovská realita v podání rodičů?

     

    ...
    Autor: Shutterstock.com

     

    A jaká očekávání mají rodiče méně drsní než zmíněný známý? "Nechci si nárokovat hlídání, ale moje matka se během těhotenství několikrát holedbala, jak mi bude pomáhat, respektive jak si bude užívat vnouče. Realita? Synovi jsou dva a ona ho hlídala asi třikrát, a to ještě jen tehdy, když chtěla ona, nikoli proto, že by mi to bodlo," popisuje Brňanka Renata. 

     

    Další matka, Julie z Náchoda, má jinou zkušenost, nadšená však také není. Její matka o vnoučata zájem nejeví, nenavštěvuje je a pouze sama občas dovolí, aby její dcera s rodinou přijela k ní, kde je snese tak dvě tři hodiny, pak dává najevo, že už chce svůj klid. "Tchyně to má jinak. Bydlí hodně daleko, takže se k nám občas pozve na dva týdny, že si chce užít vnoučátek. Budiž, ale ve finále to je tak, že já tancuju nejen kolem dětí, ale i kolem ní a ona si většinu dne dělá něco, co ji baví, děti maximálně občas vytáhne na zmrzlinu nebo s nimi sleduje něco v televizi."

     

  • Jak to vidí babičky (a dědečkové)?

     

    babička
    Autor: Shutterstock

     

    "Moc mě baví být s vnoučaty a něco je učit, ať už doma nebo třeba na výletech. Ale nějak nechci být pasována do role té, která prostě přiběhne na zavolání, když má syn se ženou zrovna chuť jít do kina," přiznává za starší generaci Jarmila z Kladna. 

     

    Její přístup není ojedinělý – ukazuje to závěr studie Typologie prarodičovství v české společnosti, kterou daly dohromady socioložky Jarmila Hasmanová-Marhánková a Martina Štípková. Jinými slovy – dnešní prarodiče si chtějí vnoučat užívat tehdy, když se jim to hodí. A ne jim věnovat všechen čas, protože stejně nemají nic jiného na práci. Protože na práci toho mají dost. 

     

    "Já bych jezdila i častěji, ale v tom případě bych asi chtěla, aby snacha dala více na moje slova, mně se ta její volná výchova extra nelíbí," přidává další pohled Marie z Liberce. Jezdí na návštěvu k vnoučatům do Prahy zhruba jednou měsíčně a hlídání omezuje na to, že je vezme na chvíli ven. Nabízela také, že je možné holčičky – jsou jim dva a čtyři roky – přivézt na víkend k nim, ale to rodina jejího syna nechce s tím, že by se jim narušil režim. 

     

    Svá vnoučata miluje Karel, Pražan, který s nimi tráví čas alespoň jednou týdně a hlídá je třeba tehdy, když jsou nemocná, a to má vnoučat celkem sedm. "Ale je to i tím, že je mi přes sedmdesát, jsem v důchodu a mám prostě dost času," shrnuje. Jeho o deset let mladší žena ještě pracuje, a tak ho tolik nemá. 

     

  • Co vlastně čekat a vyžadovat?

     

    ...
    Autor: Shutterstock.com

     

    Nedávná britská studie zkoumající vztahy mezi prarodiči a vnoučaty, kterou na svém webu zmiňuje rodinná terapeutka Eva Labusová, ukázala, že více než polovina prarodičů má pocit, že kromě lásky a náklonnosti od nich vnoučata očekávají schopnost se zájmem naslouchat, která roztěkaným přepracovaným rodičům tak často chybí.

     

    A jak je to s hlídáním? "Rodiče by neměli být dotčení, pokud prarodiče nechtějí nebo nemohou hlídat. Není to jejich povinnost. Oni už vychovali vás nebo vašeho partnera/partnerku. Možná si už odvykli a tu velkou zodpovědnost nechtějí přijmout. Někdy už sami cítí, že jim ubývá sil a že by na děti nestačili. Jiní prarodiče jsou naopak ještě dost mladí a chodí sami do práce a mají aktivní život, tak jim tolik času pro mladé nezbývá," soudí psychoterapeutka Markéta Jarolímková, která na tohle téma napsala svůj názor na web Psychologie.cz. Podle ní je na prarodičích, aby se svobodně rozhodli, zda chtějí svým dětem s vnoučaty pomoci, či ne. "Nikdy bychom neměli považovat hlídání dětí prarodiči za samozřejmost, bezplatné jesle," dodala. 

     

    Jak to vidíte vy? Napište nám na radka.wallerova@cncenter.cz

Diskuse ke článku
.