Každý rok několik nových filmů
Jaromír Hanzlík patří k nejoblíbenějším českým hercům. Hrát začal už před prahem dospělosti, herecké nadání totiž měl po kom zdědit. Jeho otec byl kabaretiér a jeho maminka, asistentka režie, se podruhé provdala za herce, takže Jaromír vyrůstal v herecky podnětném prostředí. V roce 1966 jej přijali na DAMU, ale místo studia nastoupil rovnou do Divadla na Vinohradech. Ve filmech se příležitostně objevoval od roku 1958 už v dětském věku, ale opravdový úspěch přišel v osmnácti, kdy si zahrál hned v několika úspěšných filmech: Dobrodružství Huckleberryho Finna, Kočár do Vídně nebo Romance pro křídlovku. Zdá se, že rok 1966 byl pro Jaromíra Hanzlíka rozhodně klíčový a skvěle odstartoval jeho hereckou kariéru.
Následující období každoročně natočil hned několik filmů. Byly to například Slasti otce vlasti, Na kolejích čeká vrah, Ďábelské líbánky, Luk královny Dorotky, Otcové a děti, Hostinec u létavého draka a mnohé další. V roce 1973 přišla Noc na Karlštejně, o rok později Jak utopit doktora Mráčka, v roce 1976 Léto s kovbojem. Tohle byly rozhodně nezapomenutelné komedie, v nichž Jaromír Hanzlík výtečně ztvárnil své role. Z dalších filmů můžeme jmenovat třeba Ikarův pád, Otec nebo bratr, Tajemství ocelového města, Postřižiny, Slavnosti sněženek, Dva na koni, jeden na oslu, rozhodně také Konec starých časů z roku 1989.
Porevoluční úbytek filmových i divadelních rolí
Po revoluci staré časy skutečně skončily a filmů s Jaromírem Hanzlíkem ubylo, ba některé roky nevznikly žádné. 90. léta tak pro něj nebyla příliš šťastná, herecké práce bylo méně a Jaromír také skončil angažmá v divadle, kde roky exceloval v Hamletovi, Revizorovi, Zločinu a trestu nebo Cyranovi z Bergeracu. Hrál sice dále, ale spíše občas v podřadných filmech a pohádkách.
V roce 1997 začal úvádět pořad Úsměvy, kde spíše už jen vzpomínal na staré časy a filmy. Ale o pár let později, v roce 2002 už exceloval ve filmu Svědek z cyklu Oběti, za něco stál i film Muži v říji z roku 2009, kde si zahrál s Martou Vančurovou a Pavlem Zedníčkem.
Dále se objevil třeba v pohádce Korunní princ z roku 2015 v roli krále, nebo v roli čaroděje v pohádce Pravý rytíř o rok později. Rok 2019 přinesl komedii Léto s gentlemanem, kde se objevil po boku Aleny Antalové. Jenže kvalita filmů, v nichž se Jaromír Hanzlík objevoval, nedosahovala takové úrovně jako úspěšné a nadčasové filmy ze 70. a 80. let. Jak sám Jaromír jednou prohlásil: „Chtěl bych se věnovat filmu, ale 'pohříchu' musím říct, že nabídky, které dostávám, jsou tak blbé, že jsem si řekl, že budu radši sedět doma, než dělat blbosti.”
A co výrazné seriálové role?
Zahrál si ale i v mnohých seriáel. Poprvé v roce 1969 ve velmi oceňovaném seriálu Rychlé šípy, později třeba v Nemocnici na kraji města, Sanitce, v seriálu Taková normální rodinka nebo Cirkus Humberto. Po roce 2000 se krátce objevil v Pojišťovně štěstí, v Rodince nebo v kriminálním seriálu Cirkus Bukowsky.
Osudové ženy v pravidelných cyklech
A jak to měl se ženami? Jaromír měl pro ženy vždy velké kouzlo. Jeho herecká kolegyně Daniela Kolářová však byla jeho láskou jen na televizních obrazovkách a filmovém plátně, prý s ní nikdy nic neměl. Poprvé se spolu setkali ve filmu Slasti otce vlasti. To už byl ale Jaromír ženatý. Oženil se už ve dvaceti a se svou manželkou, zdravotní sestřičkou, měl jediného syna. Manželství se však rozpadlo po dvanácti letech.
Při natáčení Noci na Karlštejně se Jaromír zakoukal do o osm let starší Jany Brejchové, která byla tehdy vdaná za Vlastimila Brodského, s nímž měla dceru, pozdější herečku Terezu Brodskou. Jejich románek nakonec vedl ke společnému životu, a to zpočátku i s Vlastimilem Brodským, který se s Jaromírem dělil nejen o šatnu v divadle, ale i o byt a ženu. Ale ani tento vztah nevydržel a skončil opět po dvanácti letech v dalším osudovém cyklu.
Na charismatického Jaromíra pak čekala další žena: královna krásy, s níž žil patnáct let ve Švýcarsku. Po ní následovala krásná blondýnka, která se zabývala prodejem čajů a bylinek. Jejích vztah zřejmě trvá už patnáct let. Vydrží?