Dlouho jsem toužila odjet do dalekých zemí, kde je stále slunce, teplo, modrá obloha, moře, palmy, papoušci a všechny tyto exotické kulisy, které u nás nejsou. Svůj sen jsem si splnila a jednoho dne jsem se vypravila téměř do pohádky. Tou pohádkou byl kouzelný ostrůvek v Karibiku, o kterém jsem do té doby pouze četla v časopisech a na internetu. Moc jsem toužila spatřit tu krásu na vlastní oči a alespoň nějaký čas si ji pořádně užít. A to se mi také splnilo! Přivítalo mě sluníčko, modrá obloha, moje oblíbené plamy, moře a bílá pláž. Ta nádhera se nedá jednoduše popsat, ta se prostě musí vidět na vlastní oči. Pohádka se stala skutečností. Vychutnávala jsem si tu úžasnou atmosféru a pohodu. Všude byli ochotní a milí lidé s úsměvy na rtech. Hotový ráj na zemi. Jednoho dne se na pláži objevil On a nabízel mi drink na osvěžení. Nemohla jsem z něj spustit oči. Byl to přesně ten typ, který se mi vždycky líbil. Vypadal jako indián - krásný, vzrostlý, mladý muž se snědou pletí a jemnou tváří, kterou lemovaly nádherné, černé a dlouhé vlasy. Jeho oči se na mě dívaly přímým, něžně zasněným pohledem. Indián jako z filmu, chyběla mu jen ta čelenka. Skamarádili jsme se, povídali si, smáli se a bylo nám spolu moc dobře. Přitahoval mě stále víc a viděla jsem, že se mu také líbím. Byla jsem pro něj jiná, ze vzdálené země, o které skoro nic nevěděl. Po jedné společné večeři a příjemném posezení jsme se spolu vydali na procházku po pláži. Pozorovali jsme zapadající slunce, objímali se, smáli se a byli šťastní. Nechali jsme se omývat vyhřátým mořem a pak si sedli pod jednu z palem. Začali jsme se líbat a já se konečně mohla schoulit do jeho pevné náruče. Ničemu jsem se nebránila. Milovali jsme se... a pohádka byla naprosto dokonalá. Bylo to úžasné a opojné. Ale každá pohádka jednou končí. Ještě několik společně prožitých dní a pak jsem se musela vrátit domů, do šedi a deště. Odletět pryč od svého indiána a krásné lásky, od lásky, od které jsem si samozřejmě nic neslibovala. Přemlouval mě, ať zůstanu. Mohla jsem prý pracovat v místním hotelu a vydělat si slušné peníze, ale nešlo to. Musela jsem se vrátit. Mám syna a rodiče, známé a příbuzné, byt, zázemí, svoje jistoty a také určité povinnosti. Nemohla bych tu všechny jen tak nechat, moc by se mi po všech stýskalo a přeci jenom je to dálka. Ale chtěla bych se tam ještě vrátit, třeba tam potkám i svého indiána. B. V., Sokolovsko